Cerca

Vatican News
2018.10.03 Apertura Assemblea Generale Ordinaria Sinodo dei Vescovi Bohoslužba na zahájení biskupské synody o mládeži, 3. října 2018  (Vatican Media)

Duch ať nám daruje milost snít a doufat

Homilie papeže při zahajovací mši biskupské synody o mládeži 3. října, nám. sv. Petra.

„Duch svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno ostatní, co jsem vám řekl já“ (Jan  14,26).

Tímto jednoduchým způsobem podává Ježíš svým učedníkům záruku, která bude provázet celé misijní poslání, které jim svěří: Duch svatý bude první, kdo bude památku Mistra v srdcích učedníků opatrovat a udržovat, aby byla živá a aktuální. On působí, že bohatství a krása evangelia je stálým zdrojem radosti a novosti.

Na počátku této chvíle milosti pro celou církev a v souladu s Božím Slovem naléhavě prosíme Přímluvce, aby nám pomohl se upamatovat a oživit Pánova slova, která působí žár v našich srdcích (srov. Lk 24,32). Evangelní žár a nadšení pro Ježíše. Upamatovat se, aby se v nás probudila a obnovila schopnost snít a doufat. Víme totiž, že naši mladí budou schopni proroctví i vidění do té míry, do jaké my, už zralí nebo staří, budeme umět snít a tak zapálit a sdílet sny a naděje, jež nosíme v srdci (srov. Jl 3,1).

Kéž nám Duch daruje milost být synodními otci pomazanými darem snít a doufat, abychom mohli pomazat naši mládež darem proroctví a vidění; kéž nám daruje milost být činorodou, živou a účinnou pamětí, která se od pokolení do pokolení nenechá dusit a potlačovat od proroků kalamity a zkázy, ani od našich omezení, omylů a hříchů, nýbrž dovede nalézat prostory, aby zapalovala srdce a rozpoznávala cesty Ducha. V tomto postoji poddajného naslouchání hlasu Ducha jsme se sešli ze všech částí světa. Dnes poprvé jsou zde s námi dva spolubratři biskupové z kontinentální Číny. Vřele je pozdravme. Díky jejich přítomnosti je společenství celého episkopátu spolu s Petrovým nástupcem viditelnější.

Pomazáni nadějí, začínáme nové církevní setkání schopné rozšiřovat horizonty, rozpínat srdce a proměňovat struktury, které nás dnes paralizují, oddělují a vzdalují od mladých lidí, které tak vystavujeme nečasu a osiření, schází-li jim společenství víry, které by jim bylo oporou a dávalo jim horizonty smyslu a života (srov. Evangelii gaudium, 49).

Naděje se nás táže, podněcuje nás, rozbíjí konformismus onoho „vždycky se to tak dělalo“ a žádá, abychom vstali a zpříma se podívali mladým do tváří i na situace, ve kterých se nacházejí. Tatáž naděje nás žádá, abychom se zasadili o zvrácení nejistot, exkluze a násilí, kterému je naše mládež vystavena.

Mladí, kteří jsou plodem mnoha rozhodnutí z minulosti, nás volají, abychom se spolu s nimi závazněji ujali přítomnosti a bojovali proti všemu, co jakkoli překáží důstojnému rozvoji jejich života. Žádají a požadují od nás kreativní oddanost, inteligentní, nadšenou a nadějeplnou dynamiku, abychom je nenechávali samotné v rukou obchodníků se smrtí, kteří utiskují jejich život a zatemňují jejich vidění.

Tato schopnost společně snít, kterou nám Pán dnes jakožto církvi dává, vyžaduje, abychom mezi sebou rozvíjeli přesně definovaný postoj, formulovaný svatým Pavlem v prvním čtení: „Nikdo z vás ať nehledí jenom na vlastní prospěch, ale i na prospěch druhých“ (Flp 2,4). A míří ještě výše, když žádá, abychom z pokory každý pokládal druhého za lepšího (srov. 3). V tomto duchu se snažme naslouchat jeden druhému, abychom společně rozlišili to, co Pán žádá po své církvi. Vyžaduje to od nás pozornost a správnou péči o to, aby nepřevážila logika sebezáchovy a sebevztažnosti, jež nakonec činí důležitým to, co je druhotné, a druhotným to, co je důležité. Láska k evangeliu a k lidu, který nám byl svěřen, od nás žádá, abychom rozšířili pohled a neztráceli ze zřetele poslání, ke kterému nás volá, a zaměřili se k většímu dobru, jež prospěje nám všem. Bez tohoto postoje budou všechny naše snahy marné.

Dar upřímného a rozjímavého naslouchání, pokud možno zbaveného předsudků a podmiňování, nám umožní společně sdílet různé situace, ve kterých žije Boží lid. Naslouchat Bohu, abychom spolu s Ním zaslechli volání lidu, a naslouchat lidem, dokud s nimi nebudeme dýchat vůlí, ke které nás volá Bůh (srov. Promluva o vigilii před biskupskou synodou, 4. října 2018).

Tento postoj nás ochrání, abychom nepodlehli pokušení zaujímat moralistní či elitářské pozice nebo pokušení přitažlivosti abstraktních ideologií, které s realitou našeho lidu nikdy nekorespondují (srov. J.M.Bergoglio, Meditaciones para religiosos, 45-46).

Bratři a sestry, svěřme tento čas do mateřské ochrany Panny Marie. Ona - žena, která naslouchá a pamatuje – ať nás doprovází, abychom rozpoznali znamení Ducha a tak pečlivě (srov. Lk 1,39) uprostřed snů a nadějí doprovázeli mladé lidi, aby nepřestali prorokovat.

Synodní otcové,
mnozí z nás jsme byli mladí nebo jsme dělali první krůčky v řeholním životě, když končil Druhý vatikánský koncil. Tehdejším mladým bylo adresováno poslední poselství koncilních otců. Bude dobré, když si to, co jsme jako mladí slyšeli, připomeneme v srdci znovu slovy básníka: „Člověk ať dodrží, co jako dítě slíbil“ (F. Hölderlin).

Koncilní otcové k nám promlouvali takto:
„Církev čtyři roky pracovala na omlazení svojí tváře, aby lépe odpovídala obrazu svého Zakladatele, Živého a věčně mladého Krista. A na závěr této velkolepé »revize života« se obrací k vám. Pro vás mladí, především pro vás svým koncilem rozžala světlo, ozařující budoucnost, vaši budoucnost. Církev si přeje, aby společnost, kterou hodláte budovat, respektovala důstojnost, svobodu a právo lidí. A těmi lidmi jste vy. [...] Církev má důvěru [...] že budete umět potvrzovat svoji víru v život a smysl, který životu dává: jistotu existence spravedlivého a dobrého Boha.

Jménem tohoto Boha a Jeho Syna Ježíše vás vybízíme, abyste svá srdce rozšířili na dimenze světa, chápali výzvy svých bratří a směle dávali svoji mladickou energii do jejich služeb. Bojujte proti každému sobectví. Odmítejte dávat průchod násilnickým a nenávistným instinktům, které plodí války a tristní průvod jejich běd. Buďte velkodušní, čistí, uctiví a upřímní. A s nadšením budujte lepší svět než ten nynější!“ (Pavel VI., Poselství k mládeži na závěr Druhého vatikánského koncilu, 8. Prosince 1965).
Synodní otcové, církev na vás hledí s důvěrou a láskou.


Přeložil Milan Glaser

3. října 2018, 10:58