Papež František se pomodlil u hrobu Jana Pavla II.
Na své první papežské mši vyslovil Jan Pavel II. památná slova: „Nebojte se“, která se stala programem jeho pontifikátu. Ještě předtím však odkázal ke slovům, kterými zahájil své působení sv. Petr: „Ty jsi Kristus, Syn živého Boha“.
Vy všichni, kterým se dostalo nedocenitelného štěstí víry, vy všichni, kteří ještě hledáte Boha, a také vy, v kterých se ozývají pochybnosti, přijměte ještě jednou – dnes, na tomto svatém místě – slova vyřčená Šimonem Petrem. V těchto slovech je víra církve, právě v těchto slovech je nová pravda, totiž nejvyšší a poslední pravda o Člověku, Synu živého Boha. „Ty jsi Kristus, Syn živého Boha.“
Jan Pavel II. připomněl také životní cestu sv. Petra, kterého Kristus přivedl do Říma. Odvolal se na příběh vylíčený v románu Quo Vadis, o tom, jak se Petr, rozhodnutý opustit město kvůli Neronovu pronásledování, vrací zpět do Říma po setkání s Kristem.
„Na římský Petrův Stolec dnes vstupuje biskup, který není Říman. Biskup, který je synem Polska. Ale v tuto chvíli se rovněž on stává Římanem. Ano, Římanem! Také proto, že je synem národa, jehož historie od raných dob a tisíciletá tradice se vyznačuje živou, silnou, nikdy nepřerušenou, prožitou a hlubokou vazbou k Petrovu stolci. Národa, který tomuto Stolci zůstal vždy věrný.“
Rok 1978 byl dobou hluboké studené války. V komunistických zemích byla víra v Krista zakazována, na Západě se šířila sekularizace. Právě do tohoto světa vstoupil Jan Pavel II. s apelem na nové otevření se Kristu.
„Nebojte se, otevřete, otevřete dokořán brány Kristu. Otevřete Jeho spásonosné vládě hranice národů, ekonomických a politických systémů, široké oblasti kultury, civilizace a rozvoje! Nebojte se! Kristus ví, co člověk nosí ve svém nitru. On jediný to ví! Dnes člověk často neví, co se skrývá v jeho nitru, v hloubi jeho duše a srdce. Často je nejistý ohledně smyslu života na této zemi, je pln pochybností, které se mění v beznaděj. Dovolte tedy, prosím vás, snažně vás prosím s pokorou a důvěrou, dovolte Kristu, aby promlouval k člověku! On jediný má slova života, ano, života věčného.“
(job)