Katecheta je svědek mystéria
Zamýšleli se nad druhou částí Katechismu katolické církve, která pojednává základní témata, důležitá pro život církve i každého křesťana – svátostný život, liturgii a jejich dopad na katechezi. „Velice by mne těšilo osobní setkání s vámi, ale nebylo možné jej uskutečnit kvůli dlouze plánované cestě do Pobaltí“, oslovil papež František účastníky mezinárodní konference prostřednictvím videoposelství přímo z Vilniusu (22.září t.r.).
„Využívám proto těchto výkonných technologických prostředků ke sdílení několika myšlenek, které mi leží na srdci, aby vaše povolání katechetů stále více nabývalo formu služby, konané v křesťanském společenství, která by měla být uznána za skutečný a potřebný úřad církve.“
Výuka katechismu totiž není práce, nýbrž povolání a způsob existence:
„Být katechety, nikoli pracovat jako katecheta – to není k ničemu. Někdo řekne – dělám katechetu, protože rád učím. Pokud ale nejsi katechetou, není to nic platné, nebudeš plodný, plodná. Výuka katechismu je povolání, všezahrnující způsob bytí, nikoli práce. Slovy, životem a svědectvím vedeme k setkání s Ježíšem.“
Často o katechetovi přemýšlím jako o služebníku Slova, který Slovo denně navštěvuje, aby z něj čerpal obživu, pokračoval Svatý otec. Ví, že Boží slovo je plné života (Žid 4,12), neboť je nejvyšším pravidlem víry církve (Dei Verbum, 21). V důsledku toho katecheta zejména v kontextu dnešní náboženské lhostejnosti nesmí zapomenout na to, že jeho slova stojí na počátku hlásání, jež se může dotknout srdcí a myslí mnoha lidí, očekávajících třeba i nevědomky setkání s Ježíšem.
„Tato prvotní zvěst zdůrazňuje, že Ježíš Kristus zemřel a vstal z mrtvých Otcovou láskou, dává své odpuštění všem bez rozdílu, pokud otevřou srdce a dají se obrátit! Často nevnímáme sílu milosti, která se skrze naše slova v hloubi dotýká našich posluchačů a utváří je, aby jim pomohla odhalit Boží lásku. Katecheta není učitel ani profesor, který má odučit svou hodinu. Katecheze není přednáška – je to sdílení prožitku a svědectví o víře, které zapalují srdce, protože do něj vnášejí touhu po setkání s Ježíšem. Toto počáteční hlásání je katecheta povolán uskutečňovat různými způsoby a různými jazyky.“
Nepodlehněte, prosím, pokušení zvrátit pořadí, v jakém církev odjakživa hlásala a předkládala kerygma a které se promítá také do skladby katechismu, vyzýval římský biskup. Kupříkladu nelze klást zákon, byť mravní, dříve než hmatatelné hlásání Boží lásky a milosrdenství. Rovněžtak nelze vnucovat pravdy víry a odhlížet od svobody, kterou víra obnáší.
„Je tudíž nezbytné, aby katecheta pochopil, jak velká výzva před ním stojí – vychovávat lidi se slabou křesťanskou identitou, kteří právě proto vyžadují blízkost, přijetí, trpělivost a přátelství. Pouze takto se katecheze stane podporou křesťanského života, oporou celistvé formace věřících a podnětem k misionářskému učednictví.“
Vzkázal papež František ve videoposelství účastníkům mezinárodního katechetického sympozia.
(jag)