Vatican News
2018.09.30 Angelus Domini 2018.09.30 Angelus Domini  (Vatican Media)

Velká Boží svoboda je výzvou ke změně našich vztahů

Promluva Svatého otce před mariánskou modlitbou Anděl Páně, 30. září 2018.

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Evangelium této neděle (srov. Mk 9,38-43.45.47-48) nám podává jednu z oněch velice poučných podrobností ze života Ježíše a jeho učedníků. Ti jednou spatřili někoho, jak vyhání zlé duchy v Ježíšově jménu, a chtěli mu v tom zabránit. Jan o tom s typicky mladickým zápalem referuje Mistrovi, u kterého hledá podporu. Ježíšova odpověť je však opačná: »Nebraňte mu! Přece žádný, kdo ve jménu mém vykoná zázrak, nemůže pak hned o mně mluvit špatně. Kdo není proti nám, je s námi« (vv. 39-40).

Jan i ostatní učedníci zaujali postoj uzavřenosti vzhledem k události, která nezapadala do jejich schémat. V tomto případě šlo sice o dobrý skutek, ale byl vykonaný někým, kdo nepatřil do kruhu stoupenců. Ježíš je naproti tomu velice svobodný, plně otevřený svobodě Božího Ducha, jehož působení neomezuje žádná hranice či ohrádka. K této vnitřní svobodě Ježíš vychovává svoje učedníky a dnes také nás.

Prospěje nám, když se nad touto epizodou zamyslíme a budeme trochu zpytovat svědomí. Postoj Ježíšových učedníků je velice lidský, velmi běžný, a můžeme na něj v křesťanské komunitě narazit v každé době, pravděpodobně i u sebe. V dobré víře, ba dokonce horlivě se chrání autentičnost určité zkušenosti, zakladatel či lídr před falešnými imitátory. Současně je to však jakási obava z „konkurence“ – a to je nepěkné - obava z konkurence, že by někdo mohl odvádět nové stoupence; je to neschopnost docenit dobro, které konají druzí. Není to dobré, protože „není náš“, jak se říká. Je to určitá forma sebevztažnosti. Ba dokonce: právě tady je kořen proselytismu! A církev, jak řekl papež Benedikt, neroste proselytismem, nýbrž přitažlivostí, to znamená, že roste díky svědectví, vydaného druhým v síle Ducha svatého.

Velká svoboda, s níž se nám Bůh dává, je výzvou a pobídkou k uzpůsobení našich postojů a našich vztahů. Toto je pozvání, kterým se k nám dnes obrací Ježíš. Volá nás, abychom nesmýšleli podle kategorií „přítel/nepřítel“, „my/oni“, „uvnitř/venku“, „moje/tvoje“, nýbrž abychom šli dál, otevřeli srdce a mohli tak rozpoznat Boží přítomnost a skutky také v prostředí, které je neobvyklé a nečekané, a v lidech, kteří nepatří k našemu okruhu. Je třeba být vnímavější k ryzosti vykonaného dobra, krásna a pravdy než ke jménu a původu toho, kdo je koná. A jak nám navrhuje zbývající část dnešního evangelia, namísto souzení druhých, zpytujme sami sebe a nekompromisně se odetněme od všeho, co může pohoršovat ty, kdo jsou slabí ve víře.

Panna Maria, vzor laskavého přijímání Božích překvapení, ať nám pomáhá rozpoznávat znamení přítomnosti Pána mezi námi a objevovat Jej, kdekoli se ukáže, včetně těch nejvíce nemyslitelných a nezvyklých situací. Ať nás učí, abychom měli své společenství rádi bez žárlení a uzavírání, v neustálé otevřenosti širokému horizontu působení Ducha svatého.

Přeložil Milan Glaser

30. září 2018, 19:07