Papež: Slova nejsou neutrální

Svazek shromažďuje Galantinovy příspěvky do nedělní rubriky v listě Il Sole 24 ore, nazvané „Zabydlet se ve slovech“ a vychází pod podobným titulem („Prožívat slova – směrem k existenčnímu slovníku“; Vivere le parole. Per un vocabolario dell´esistenza. Piemme 2018). Papež se v předmluvě zamýšlí nad hlubším významem slov v dnešní nadměrně informované, ovšem mnohdy palčivě nekomunikující společnosti:

„Slova nejsou neutrální, ani nezachovávají tentýž pořádek věcí. Nerodí se u psacího stolu, ve vybraných salonech uzavřených a sebevztažných kruhů. Spíše propůjčují hlas kulturním a duchovním hodnotám, ukotveným v kolektivní paměti národa, jíž navracejí nový rozmach. Jejich plodnost se váže ke sdílení života a je přímo úměrná ochotě, v níž přijímáme otázky okolní reality, situací a lidských příběhů, a dáváme se do nich vtáhnout. Prožívat slova znamená překonávat podezření, strach a uzavřenost, abychom dospěli k osvobozující odvaze setkávání.

Je to cesta, která žádá, abychom si znovu uvědomili primát ticha, z něhož vše začíná. Ticho se totiž stává lůnem, které umožňuje a uchovává naslouchání a zároveň nám povoluje přesáhnout sami sebe. Tak se přibližujeme lidem, osvojujeme si postoje a životní styl, vyznačující se blízkostí, až do té míry, že do srdce zahrnujeme „radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí“ (Gaudium et spes,1). Kdo se takto naučí naslouchat, ocitne se ve společnosti lidí a prodchne jej duch dialogu, který otevírá dveře kultuře vzájemnosti, schopné učit a osvojovat si, dávat a brát, nabízet a přijímat důvody ke smyslu, naději a budoucnosti. V této dynamice spočívá rovněž svěžest slov, která – pokud vycházejí ze zkušenosti – interpelují naši vnímavost, formaci a lidskou hloubku. Slova se šíří ve svém významovém rozměru a zároveň díky pozornosti, s níž vyhledáváme ten nejvhodnější způsob, jak oslovit druhého člověka a vyvolat jeho odpověď.

Zmíněná věrnost člověku je pro každého pokřtěného náročnou okolností, která otevírá cestu hlásání Slova přinášejícího spásu; duší rozlišování, které neúnavně zpytuje znamení časů, aby v nich hledalo Boží vůli a dospělo k jejich výkladu i zaujetí místa v dějinách; tajemstvím jakékoli evangelizační akce; podmanivou silou důvěryhodnosti a spolehlivosti slov církve; znamením a nástrojem Království. Již vícekrát jsem upozornil, že takováto slova mají právě díky své autenticitě značnou váhu – může ji unést jedině člověk, který je vtěluje do života v průzračném a zaníceném svědectví. Znamením takového svědectví je předkládaný text, který díky schopnostem mons. Nunzia Galantina, klade za sebou slovníková hesla, aby nám pomohl zmocnit se znovu jejich životnosti a krásy každodenního života“,

uzavírá papež František předmluvu k právě vydávané knize sekretáře Italské biskupské konference.

(jag)