Papež František v sobotu odjíždí do Pobaltí

Johana Bronková - Vatikán

Zvolený termín cesty se váže jednak k  25. výročí historické návštěvy Jana Pavla II., ale také k tragické likvidaci židovského ghetta ve Vilniusu před 75 lety. Nadcházející papežskou cestu přiblížil novinářeům ředitel Vatikánského tiskového střediska Greg Burke:

„Červenou nití této cesty je návštěva tří církví, které prožily drama pronásledování. To má zásadní důležitost. Papež často mluví o těch, kdo trpí pro víru – a toto je příležitost vzdát jim poctu.“

Litva, Lotyšsko a Estonsko jsou často spojovány ze sociálních a politických hledisek, ale ve skutečnosti se velmi liší. V Litvě se hlásí ke katolické církvi téměř 80% obyvatel. Lotyšsko je majoritně luteránské a navíc přes čtvrtinu obyvatel tvoří Rusové. Oproti tomu v Estonsku se 75% lidí označuje za bez vyznání.

„To je také výzva, která myslím papeže těší. Navštíví v Estonsku katolickou komunitu, která čítá jen 5 tisíc lidí, tedy je velká jako některé farnosti na Západě. Lze říci, že se papež opět vydává na periferii.“

Mezi významnými momenty cesty můžeme jmenovat Muzeum okupací a bojů za svobodu ve Vilniusu,  s krátkou zastávkou v modlitbě před památníkem obětí židovského ghetta, protože právě na neděli 23. září připadne 75. výročí jeho zničení.

„Muzeum je symbolem toho, co tyto národy vytrpěly. Papež navštíví cely, místnost, kde se popravalo, místa, kde mnoho lidí, včetně kněží a biskupů, trpělo a bylo mučeno.“

Díky velkému množství Židů býval Vilnius nazýván „Jeruzalém východu“. Při deportacích a exekucích za sovětského i nacistického režimu během II. světové války jich přišlo o život 200 tisíc, zhruba 95% židovské populace. Muzeum okupací, nazývané dříve muzeem genocidy, je věnováno obětem padesátileté sovětské okupace. Rozkládá se v bývalém sídle KGB a přímo v jeho podzemních prostorách bylo popraveno přes tisíc oponentů režimu.