Hledejte

Vatican News
Viaggio Apostolico in Lituania Lettonia Estonia 2018.09.23 Viaggio Apostolico in Lituania Lettonia Estonia 2018.09.23  (Vatican Media)

Bezbožník považuje svoji sílu za normu spravedlnosti

Promluva Svatého otce před mariánskou modlitbou Anděl Páně, 23. září .

Drazí bratři a sestry!
Kniha moudrosti, kterou jsme slyšeli v prvním čtení, mluví o pronásledovaném spravedlivém, jehož samotná přítomnost je bezbožníkům protivná. Bezbožník je popsán jako ten, který utiskuje chudáka, nemá soucit s vdovou, ani úctu ke starším (srov. Mdr 2,17-20). Bezbožník se opovažuje považovat svoji sílu za normu spravedlnosti. Podrobuje si ty nejslabší, užívá sílu v jakékoli formě, vnucuje způsob smýšlení, ideologii a dominantní diskurs, používá násilí či útisk s cílem podmanit si ty, kteří svým každodenním poctivým, prostým, činorodým a solidárním jednáním prostě jen manifestují, že je možné uskutečnit jiný svět a jinou společnost. Bezbožníkovi nestačí dělat si to, co se mu zlíbí, jít jenom za svými rozmary; nechce, aby druzí prokazováním dobra nastavovali zrcadlo jeho způsobu jednání. V bezbožníkovi se zlo neustále snaží ničit dobro.

Před sedmdesátipěti lety byl tento národ svědkem totální destrukce ghetta ve Vilniusu; vyvrcholila tak likvidace tisíců židů, započatá o dva roky dříve. Vzpomeňme na onu dobu a prosme Pána o dar rozlišování, abychom včas objevili nový zárodek onoho zvrhlého postoje, ať již jakékoli provenience, působícího zakrnělost srdce generacím, které to nezakusily a mohly by následovat zpěvy těchto sirén.

Ježíš nám v evangeliu připomíná pokušení, před nímž se musíme mít bedlivě na pozoru. Žádost být první a vynikat nad ostatní se v lidském srdci může zabydlet. Kolikrát se již přihodilo nějakému lidu myslet si, že je nadřazený, že se mu dostává více práv a má více privilegií, jež musí bránit nebo získat. Jakou pomoc nabízí Ježíš, objeví-li se toto puzení v našem srdci a mentalitě nějaké společnosti či státu? Stát se posledním a služebníkem všech; postavit se tam, kam se nikomu nechce, kam nikdo nepřichází, do té nejvzdálenější periferie; a sloužit vytvářením prostorů setkávání s těmi, kdo jsou poslední a skartovaní. Kdyby moc přijala takovéto rozhodnutí, kdybychom dovolili Kristovu evangeliu dosáhnout až na dno svého života, pak by se globalizace solidarity opravdu stala skutečností. „Zatímco se ve světě, zvláště v některých zemích, objevují různé formy válek a střetů, my křesťané trváme na uznávání druhého, hojení ran, budování mostů, navazování vztahů a vzájemné pomoci v »nesení břemen jeden druhého« (srov. Gal 6,2)“ (Evangelii gaudium, 67).

Tady na Litvě je hora křížů, kam během staletí přicházelo tisíce lidí, aby tam vztyčili znamení kříže. Prosme Marii v modlitbě Anděl Páně, ať nám pomůže vztyčit kříž svojí služby, svojí oddanosti tam, kde je nás zapotřebí, na hoře, kde bydlí ti poslední a kde je nutné věnovat pozornost vyloučeným a menšinám, abychom ze svého prostředí a ze svých kultur vyhnali možnost deptat, marginalizovat a skartovat ty, kteří nás obtěžují a narušují naše pohodlí.

Ježíš staví do středu maličkého, staví jej přede všechny, abychom se všichni cítili pobídnuti k odpovědi. Upamatujme se na Mariino přitakání a prosme Ji, aby učinila naše přitakání stejně velkodušným a plodným jako to Její.

Přeložil Milan Glaser

23. září 2018, 14:59