Beta verze

Cerca

Vatican News
2018.08.01 Udeinza Generale Generální audience v aule Pavla VI. ve středu 1. srpna 2018.  (Vatican Media)

O přikázáních - Nebudeš mít jiné bohy mimo mne

Katecheze papeže Františka na generální audienci 1. srpna 2018.

(Ex 20,3-5a)

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Slyšeli jsme první přikázání Desatera: »Nebudeš mít jiné bohy mimo mne« (Ex 20,3). Bude dobré pozastavit se nad tématem modloslužby, které je velice důležité a aktuální.

Přikázání zakazuje zhotovování model  [pesel znamená „božský obraz vytesaný ze dřeva, kamene a zvláště kovu – L. Koehler, W. Baumgartner, The Hebrew and Aramaic Lexicon of the Old Testament, vol. 3, str. 949 – pozn. pod čarou]  a jakýchkoli obrazů  [temuna má velmi široký význam zahrnující zpodobení či formu; zákaz je velmi rozsáhl a týká se obrazů jakéhokoli typu – srov. Tamt., vol. 1, str. 504 – pozn. pod čarou]  reality [Přikázání nezakazuje obrazy jako takové – Bůh sám přece přikazuje Mojžíšovi zhotovit cheruby z tepaného zlata na příkrov archy (Ex 25,18) a měďěného hada (Nm 21,8) – ale zakazuje je uctívat a sloužit jim; týká se tedy zbožšťování nikoli pouhé reprodukce – pozn. pod čarou]: všechno totiž může být použito jako modla. Mluvíme o lidském sklonu, který se nevyhýbá věřícím, ani ateistům. Například my křesťané se můžeme tázat: jaký je opravdu můj Bůh? Je to Trojjediná láska anebo můj obraz, můj osobní úspěch, třeba i v rámci církve? »Modloslužba se netýká jen falešných pohanských kultů. Zůstává trvalým pokušením víry. Spočívá ve zbožšťování toho, co není Bůh« (Katechismus katolické církve, 2113).

Co je „bůh“ na existenciální rovině? Každodenní bůh, náš bůh, jediný bůh... To co je středem samotného života, na kterém závisí všechno, co se dělá i myslí  [Hebrejská Bible odkazuje na kananejské modly termínem ba´al, což znamená „svrchovanost, intimní vztah, něco, na čem se závisí“. Modla je zpupná, uchvacuje srdce a stává se stěžejí života. Srov. Theological Lexicon of the Old Testament, vol. 1, 247-251 – pozn. pod čarou].  Lze vyrůst v rodině, která je nominálně křesťanská, avšak ve skutečnosti je soustředěna kolem něčeho, co je evangeliu cizí  [Srov. KKC, 2114: »Modloslužba je perverze náboženského cítění vrozeného člověku. Modloslužebník je ten, kdo „svůj nezničitelný pojem Boha vztahuje na cokoliv jiného než na Boha“.« - pozn. pod čarou].  Lidská bytost nežije, aniž by byla na něco soustředěna. A svět jako supermarket nabízí modly, jimiž mohou být předměty, obrazy, ideje, role a například také modlitba. Máme se modlit k Bohu, našemu Otci.

Vzpomínám si, jak jsem jednou v jiné diecézi šel na návštěvu do jedné farnosti, kde jsem měl mít mši, a potom do jiné asi o kilometr dál, kde jsem měl biřmovat. Procházel jsem jedním parkem. Byl to krásný park, a podél cesty bylo snad 50 a možná víc stolků se dvěma židlemi obsazenými vždy dvěma osobami. A co dělaly? Vykládaly z tarotových karet? Ptaly se modly. Namísto prosby k Bohu, který je prozřetelný, šli se dotazovat karet. Toto je modloslužba naší doby. Zeptám se vás: kolik z vás se ptalo na budoucnost karet? Kolik z vás si například nechalo hádat z ruky, místo aby se modlilo k Pánu? Rozdíl je v tom, že Pán je živý. Modly a modloslužba jsou k ničemu.

Jak se modloslužba rozvíjí? Přikázání tyto fáze popisuje: »Neuděláš si modlu, ani žádnou podobu... / Nebudeš se jim klanět, ani jim sloužit« (Ex 20,4-5).

Slovo modla idol je v řečtině odvozeno od slovesa vidět  [Řecky eidolon – modla – pochází etymologicky od slova eidos - podoba, tvar, jehož kořenem je sloveso eideinvidět, srov. Grande Lessico dell´Antico Testasmento, Brescia 1967, vol. III. str. 127].  Modla je „vidina“, která se stává fixací, obsesí. Modla je ve skutečnosti projekcí nás samých do předmětů nebo projektů. Tuto dynamiku používá například reklama. Nedívám se na předmět samotný, nýbrž vnímám onen automobil, onen smartphon či něco jiného jako prostředek svojí seberealizace a uspokojení svých bytostných tužeb. A vyhledávám jej, mluvím o něm a myslím na něho. Myšlenka vlastnit onen předmět nebo uskutečnit onen projekt či dosáhnout onoho postavení se jeví jako úžasná cesta ke štěstí, jako věž, jejíž vrchol dosáhne k nebi (srov. Gn 11,1-9) a všechno je funkcí onoho cíle.

Potom nastupuje druhá fáze: »Nebudeš se jim klanět«. Modly vyžadují kult, rituál. Všechno se jim klaní a obětuje. Ve starověku se přinášely lidské oběti. Dnes však také. Stačí slyšet, jak mluví kariérista. Kvůli kariéře se obětují děti, které jsou buď opomíjeny anebo jednoduše nejsou zplozeny; krása si žádá lidské oběti. Kolik jen hodin před zrcadlem. Kolik někdo, nějaká žena utrácí za líčení... I to je modloslužba. Nalíčit se není špatnost, avšak normálně a ne se snažit vypadat jako nějaká bohyně. Krása vyžaduje lidské oběti. Pověst vyžaduje obětování sebe sama, vlastní nevinnosti a autenticity. Modly požadují krev. Peníze kradou život a zalíbení vede do samoty. Ekonomické struktury obětují lidské životy větším ziskům. Pomysleme na množství lidí bez práce. Proč? Protože majitelé onoho podniku či firmy se rozhodli propouštět, aby vydělali více peněz. Je to modla peněz. Žije se v pokrytectví tím, že se jedná a mluví tak, jak ostatní očekávají, protože to ukládá bůžek vlastního uplatnění. A jsou ničeny životy. Rodiny a mladí jsou vydáváni napospas destruktivním vzorům, jen aby se navýšil zisk. Také droga je modlou. Kolik jen mladých si ničí zdraví, dokonce ztrácí život, když se klaní modle drog.

Tady nastupuje třetí a nejtragičtější stadium: »Nebudeš jim sloužit«, praví přikázání. Modly zotročují. Slibují, ale nedávají štěstí. A žije se pro nějakou věc nebo nějakou vidinu, strženi vírem sebedestrukce v očekávání něčeho, co nikdy nenastane.

Drazí bratři a sestry, modly slibují život, ale ve skutečnosti jej odnímají. Bůh život nežádá, nýbrž dává, daruje. Pravý Bůh nenabízí nějakou projekci našeho úspěchu, nýbrž učí milovat. Pravý Bůh nežádá děti, ale dává svého Syna pro nás. Modly promítají hypotézy budoucnosti a pohrdají přítomností; pravý Bůh učí žít v každodenní, konkrétní realitě, nikoli v iluzích o budoucnosti; učí kráčet k budoucnosti dnes, zítra i pozítří. Konkrétnost pravého Boha proti tekutosti model. Vybízím vás, abyste dnes každý přemýšlel o tom, kolik má model a kterou svoji modlu preferuje? Rozpoznat totiž svoje modloslužebnictví je počátkem milosti a vykročením na cestu lásky. Láska je totiž neslučitelná s modloslužbou. Stane-li se něco absolutním a nedotknutelným, pak je to důležitejší než manžel/ka, dítě nebo přátelství. Přilnutí k nějakému předmětu nebo ideji zapříčiňuje slepotu vůči lásce. Následování modly může vést dokonce k zapření otce, matky, dětí, manželky, manžela, rodiny... Těch nejdražších. Přilnutí k nějakému předmětu či ideji zapříčiňuje slepotu vůči lásce. Odneste si v srdci toto: modly nás okrádají o lásku, modly nás zaslepují vzhledem k lásce; potřebujeme být svobodní od jakékoli modly, abychom mohli milovat.

Co je tedy má modla? Vezmi ji a hoď z okna.

 

Přeložil Milan Glaser

01. srpna 2018, 15:43