Beta verze

Cerca

Vatican News
Papež František s kyjevsko-haličským arcibiskupem větším Svjatoslavem Ševčukem Papež František s kyjevsko-haličským arcibiskupem větším Svjatoslavem Ševčukem 

Arcibiskup Ševčuk u papeže: Nařčení z uniatismu jsou neopodstatné

U příležitosti 1030. výročí křtu Kyjevské Rusi požádal arcibiskup větší řeckokatolické církve na Ukrajině Svjatoslav Ševčuk o audienci u papeže Františka. Podle tiskové zprávy zveřejné jeho sekretariátem došlo k setkání včera dopoledne, tedy 3. července.

Johana Bronková - Vatikán

Papež František během rozhovoru poděkoval řekokatolické církvi na Ukrajině za dosvědčování křesťanské víry a zvláštního poslání Petrova nástupce sloužit jednotě křesťanů. Svatý otec rovněž uznal, že obviňování řeckokatolické církve na Ukrajině z uniatismu je neopodstatněné. Ocenil podíl tamních řeckokatolíků na rozvoji společnosti ve smyslu Sociálního učení církve, jejich nevměšování do politického procesu, a poznamenal, že pravý křesťanský patriotismus nesmí být zneužíván či manipulován se záměrem dosáhnout církevních či ideologických cílů. Papež František přivítal také skutečnost, že se ukrajinští řeckokatolíci distancují od nacionalismu a odsuzují projevy xenofobie a rasismu.

Polsko-ukrajinské smíření

Zvláštní pozornost věnoval papež tématu polsko-ukrajinského smíření, zejména v letošním roce, kdy se připomíná jednak 100. výročí obnovení národní suverenity, ale také 75. výročí volyňského masakru, při němž ukrajinští nacisté vyvraždili 50 – 60 tisíc Poláků. Připomeňme, že mezi menšinami, které padly za oběť těchto etnických čistek, probíhajících od února 1943 do února následujícího roku, bylo také přes 400 volyňských Čechů. Papež František přivítal ideu o vypracování společného poselství latinské katolické církve a řeckokatolické ukrajinské církve v Polsku a na Ukrajině a vyhlášení sv. Jana Pavla II. za patrona ukrajinsko-polského smíření.

Papež podpořil také ideu zorganizovat v příštím roce v Římě setkání Východních katolických biskupů Evropy a ujistil arcibiskupa Ševčuka o své osobní účasti. Hlavním tématem setkání bude současné ekumenické poslání těchto církví v Evropě.

Odmítáme koncept státní církev

Arcibiskup Ševčuk během rozhovoru přiblížil papeži bolestné důsledky roztržek mezi pravoslavnými církvemi na Ukrajině. Jak konstatoval, dochází “k pohoršlivému zneužívání svátostí a zejména svátosti křtu, s cílem ponížit či upřít křesťanskou identitutu věřícím některých vyznání”. Zároveň ujistil papeže, že ukrajinští řeckokatolíci nijak nezasahují do jednání pravoslavných církví a Konstantinopolského patriarchátu, jež usiluje o nápravu roztržek v ukrajinském pravoslaví. “Oceňujeme úsilí o překonání roztržek v ukrajinské pravoslavné církvi podle starobylého principu salus animarum suprema lex est (spása duší je nejvyšším zákonem). Zároveň považujeme tyto procesy za vnitřní záležitost pravoslaví, nijak do nich nezasahujeme, ani nejsme zapojeni do jejich uskutečňování. Jsme přesvědčeni, že úkolem státu je zabezpečit podmínky ke svobodnému rozvoji všech církví v naší zemi; za nepřijatelné považujeme, aby jedna z církví byla považována za státní církev,” čteme v prohlášení vydaném sekretariátem arcibiskup Ševčuka. Text rovněž důrazně odmítá obivnění ukrajinských řeckokatolíků z uniatismu. “Je naprosto zřejmé, že největším aktem uniatismu ve 20. století byl lvovský pseudo-synod v roce 1946,” stojí v textu, který tak připomíná neblaze proslulý sněm, vynucený sovětskou vládou, na kterém byla – bez účasti biskupů, kteří jej nikdy neuznali - řeckokatolická církev na Ukrajině zrušena, její majetek zkonfiskován a věřící byli násilně připojeni k ruské pravoslavné církvi.

04. července 2018, 17:00