Vězení chudoby bude zbořeno Boží mocí

Pětistránkové poselství papeže Františka nese podpis ze včerejší liturgické památky sv. Antonína z Padovy (13.6.) a bylo představeno na dnešním brífinku ve vatikánském tiskovém středisku. Svatý otec se v něm zamýšlí nad třemi slovy, jež charakterizují vztah mezi chudým a Bohem, totiž zavolání chudého, jeho vyslyšení Bohem a vysvobození.

„Chudoba je stav – čteme v poselství – který nevyjádří jedno slovo; stává se voláním, které proniká k nebesům a dochází k Bohu. Toto volání není ničím jiným než výrazem utrpení a osamocení, zdeptanosti i naděje. Můžeme se ptát: proč toto volání, které stoupá k Bohu, nedochází k našemu sluchu a nechává nás lhostejnými? Světový den chudých nás vybízí k vážnému zpytování svědomí...

Hospodinovo vyslyšení – píše papež František – vždycky přináší spásu, protože hojí rány duše i těla, nastoluje spravedlnost, přináší pomoc a dává nový začátek důstojnému životu. Světový den chudých má být nepatrnou odpovědí celé církve, jež se obrací k chudým v každé zemi, aby si nemysleli, že jejich volání padá do prázdna. Je jako kapka vody v poušti chudoby, ale může být znamením sdílení mezi strádajícími a zjednávat aktivní účast bratří a sester. Není to akt, kterým je delegováno na druhé to, co potřebují chudí, nýbrž výraz osobního zapojení těch, kteří naslouchají jejich volání...

Chudoba – čteme dále v papežském poselství – se nevyhledává, nýbrž vytváří, a to  sobectvím, pýchou, chamtivostí a nespravedlností. Tyto staré nešvary a hříchy mají dramatické sociální důsledky. Osvobození, které přináší Pán, je skutkem spásy pro ty, kdo mu vyjádřili svůj zármutek a úzkost. Vězení chudoby bude zbořeno Boží mocí, jak praví mnohé Žalmy (srov. 22,25; 31,8-9, 91,3). Boží spása má podobu ruky podané chudému a pokojného pohledu na život – stojí mimo jiné v poselství ke Světovému dni chudých.

(mig)