Hledejte

Papež zdraví kardinála Versaldiho, prefekta Kongregace pro katolickou výchovu Papež zdraví kardinála Versaldiho, prefekta Kongregace pro katolickou výchovu 

Úloha katolické výchovy? Dát duši globalizovanému světu

Pouze změnou výchovy lze změnit svět, avšak tato změna by měla sledovat trojici základních hledisek – katolickou identitu, kvalitu a obecné dobro, řekl dnes papež František členům nadace Gravissimum Educationis, které přijal v Konzistorním sále Apoštolského paláce.

Zmíněnou nadaci založil současný Petrův nástupce, který sám zamlada vyučoval psychologii a literaturu, před třemi lety u příležitosti padesátého výročí vydání stejnojmenné koncilové Deklarace o křesťanské výchově. V loňském roce o sobě nadace, působící při Kongregaci pro katolickou výchovu, dala poprvé vědět dokumentem nazvaným „Vychovávat k solidárnímu humanismu“, který je jakýmsi vodítkem pro 215 tisíc katolických škol a univerzit ve světě.

Již koncilový dokument o výchově naléhal na „koordinaci mezi katolickými školami a spolupráci mezi nimi a ostatními školami“ (Gravissimum Educationis, 12), k čemuž nabádají rovněž stanovy nově založené nadace a nedávná apoštolská konstituce papeže Františka o katolických univerzitách (Veritatis gaudium). Také dnes Svatý otec povzbudil katolické školy k networkingu poté, co si upřesní, jakou mají identitu:

„Spojit se v jedné síti znamená vytvářet v rámci vzdělávacích institucí prostory k setkávání a dialogu a prosazovat tato zařízení navenek, ve vztahu s vnějším světem, občany jiných kultur, tradic a náboženství, aby tak křesťanský humanismus nazíral všeobecné postavení dnešního lidstva. Utvořit síť znamená změnit školu na výchovnou komunitu, v níž učitele a studenty nespojují pouze učební osnovy, nýbrž program života a zkušeností, který je s to vychovávat k reciprocitě mezi různými generacemi. A to je velice důležité proto, abychom neztratili kořeny.“

vysvětlil papež František. Dnešní člověk je totiž nucen řešit problematiku, která je globální v mnohem hlubším slova smyslu, než se běžně chápe. Katolická výchova by proto měla rozvíjet šíři myšlení a pohledu, schopných včlenit i tu nejvzdálenější realitu. A to za vědomí, že mravní odpovědnost dnešního člověka pokračuje v čase i prostoru a jeho dnešní rozhodnutí dopadají na budoucí generace.

„Další očekávání, na které je výchova povolána reagovat (...), je touha po naději. Nenechme si ukrást naději! – touto výzvou jsem chtěl povzbudit muže a ženy naší doby, aby se pozitivně střetávali se sociálními změnami a vstupovali do této reality ve světle, které vyzařuje z příslibu křesťanské spásy. Jsme zváni, abychom neztráceli naději, protože tuto naději máme darovat dnešnímu globalizovanému světu. „Globalizovat naději“ a „podpořit naděje globalizace“ je zásadním úkolem katolického vzdělávacího poslání.“

Globalizace bez naděje a vize je totiž podmíněna hospodářskými zájmy, které se leckdy vzdalují správnému pojímání obecného blaha, a lehce vede k sociálnímu napětí, ekonomickým konfliktům a zneužití moci.

„Musíme globalizovanému světu dodat duši takovou intelektuální a mravní formací, která by dokázala uchopit to, co je na globalizaci dobrého, a napravit to záporné.“

vyzýval papež František a připustil, že tohoto velkolepého cíle lze dosáhnout pouze rozvojem solidního vědeckého bádání v oblasti ekologie, ekonomie, politiky i technologie. K posledně jmenovanému oboru poznamenal:

„Moc technologie se trvale rozpíná a jedním z jejích účinků je skartační kultura, která vysává věci i lidi, aniž by mezi nimi činila rozdíl. Tato moc se zakládá na antropologii považující člověka za dravce a svět za zdroj libovolného plenění. Vědcům a badatelům spolupracujícím s nadací Gravissimum Educationis proto jistě nebudou chybět náměty k práci!“

zdůraznil papež a doporučil trojici zásadních měřítek, jimiž by se měl řídit chod katolických vzdělávácích institucí. Jsou to identita ve smyslu kontinuity s křesťanskou civilizací a evangelizačním posláním církve, dále kvalita, vedoucí k vytváření vynikajících interdisciplinárních pracovišť, které požaduje konstituce Veritatis gaudium (čl.5), a konečně služba obecnému dobru.

Ideový a akční výchovný program spočívající na těchto pevných pilířích bude moci přispět k budování takové budoucnosti, ve které důstojnost člověka a všeobecné bratrství budou globálními zdroji, ze kterých bude moci čerpat každý občan tohoto světa.“

připomenul Petrův nástupce členům nadace Gravissimum Educationis při dnešní audienci.

(jag)

25. června 2018, 13:53