Svatý otec udělil biřmování těžce postižené dívce

Johana Bronková - Vatikán

Farnost je domem radosti, zdůraznil papež Fantišek při návštěvě v římské farnosti Nejsvětější svátosti na římském předměstí Tor de´Schiavi. Svatý otec spontánně odpovídal na otázky, setkal se s nemocnými a starými lidmi, vyzpovídal tři matky prožívající velmi bolestné události a posvětil „Dům radosti“. Centrálním bodem návštěvy byla nedělní eucharisti, při které udělil svátost biřmování.

Rodiče, najděte si čas pro děti

Podle nepsané tradice Františkových setkání v římských farnostech začala i tentokrát papežská návštěva spontánním rozhovorem s dětmi. Hned na začátek promluvil Mauro, otec tří dětí žijící v církevně neregulérním svazku. Zdůraznil, že navzdory situaci byli ve farnosti přijati jako v rodině a setkávají se s dobrým zacházením. Se znepokojením se ptal papeže, co dělat proto, aby rodiče věnovali svým dětem více času. Svatý otec přitakal, že jde o bolestný probém současného světa, v němž práce činí z lidí nevolníky. Zdůraznil, že navzdory objektivním obtížím je důležité děti doprovázet. „Velké hodnoty života a víry předáváme jedině v dialektu rodiny, v dialektu rodinného domu. Pokud se dítěti nedostává „vitamínu rodinných vztahů“ stává se slabé,“ řekl František. Dodal také, že když zpovídá rodiče malých dětí, ptá se jich, zda si s dětmi hrají. „Umět ztrácet čas se svými dětmi, to je dialekt lásky, který dovoluje předávat nejdůležtější hodnoty,“ zdůraznil papež.

Evangelium se hlásá blízkostí

Otázku „na tělo“ neváhala položit Simona z farní mládežnické skupiny. Zeptala se Františka, jaktože papež, biskupové a kněží mluví o své lásce k mladým, a přitom je nedokáží udržet v Boží blízkosti. Vyprávěla také o své osobní zkušenosti. Od chození do kostela ji odrazovalo negativní svědectví věřících a chladné přijetí, s jakým se setkávala, když se k nim pokoušela přiblížit. Svatý otec v dopovědi zdůraznil, že farnost musí být rodinou. „Všichni pastýři bez vyjímky by se měli vyznačovat postojem blízkosti. Ježíš je Bohem blízkým člověku. Evangelium se nehlásá slovy, nýbrž blízkostí,“ říkal František. „Bez blízkosti je farnost chladná, může být funkční, ale její srdce je nemocné,“ zdůraznil papež.

Děti, modlete se za rodiče

Patnáctiletá Beatrice, která před dvěma lety přišla o otce a nalezla velkou oporu právě ve farnosti, se ptala, jak přivést do církve své vrstevníky, kteří považují víru za nudnou. František se smíchem konstatoval, že možná nejsou daleko od pravdy, když vidí smrtelně vážné kněze, biskupy a laiky s pohřební tváří. „Jsou to dobří lidé, ale schází jim svoboda, jakou dává evangelium. Evangelium vždycky přináší radost a dává svobodu,“ zdůraznil. Jak dodal, osvědčenou metodou, která přitahuje, je svědectví života. „Když tvoji vrstevníci uvidí skutečnou radost, začnou se zamýšlet. Radost přitahuje. Podmínkou života z evangelia je radost,“ řekl František. Na závěr pak zažertoval s farníky o tom, aby po ránu nepili kávu s octem, nýbrž s mlékem.

Poslední otázku položil papeži desetiletý Mattia. Spíš než dotazem byla prosbou o modlitbu za jeho nemocnou maminku, kterou čeká operace. František využil situace ke krátké katechezi o významu modlitby v rodině. Zeptal se dětí, zda se modlí za své rodiče. „Modlitba pomáhá rodině v růstu. Každý den se krátce pomodlete za rodiče, protože oni se za své děti jistě modlí. A když se objeví problém, chce to prostě více modlitby,“ řekl papež.

Dům radosti pro postižené

Následně se Svatý otec setkal s nemocnými a s lidmi v pokročilém věku. Vyzpovídal také tři matky, které procházejí bolestnou životní etapou a vysvětil Dům radosti. Tato část návštěvy se odehrála mimo světla reflektorů a bez přítomnosti kamer. Dům radosti je charitním domem, který vznikl jako odpověď na otázku, kterou matky postižených dětí položily před několika lety místnímu knězi: Co se stane s našimi dětmi, až my odejdeme. P. Maurizio Mirilli přiznává, že předložil tuto otázku v modlibě Bohu. A když se po čase účastnil duchovních cvičení vedených předsedou Caritas Internationalis, kardinálem Taglem, zarezovala v něm slova, že máme dokonce i strhávat střechy svých domů, abychom udělali místo pro ty, kdo potřebují Krista. Po tomto zážitku se otec Mirilli rozhodl přestavět půdu fary. Dnes v tomto Domě radosti žije sedm postižených lidí, kterým pomáhají dvě řeholní sestry a jedna laická pečovatelka.

Mimořádné biřmování

Jádrem apoštolské návštěvy byla nedělní eucharistie. Svatý otec pronesl spatra homilii, ve které zdůraznil, že Ježíšova výzva „zůstaňte v mé lásce“ je určena každému z nás. „Každý ať se ptá, zda skutečně setrvává v Pánově lásce, nebo zda hledá jiný způsob života a zábavu,“ vybízel František. Připomněl, že pravá láska není ta, která se ukazuje televizních seriálech, nýbrž znamená přijetí odpovědnosti za druhého člověka, prokazuje se každodenní prací. „Lásku vidíme v činech, nikoli ve slovech. Láska je konkrétní,“ řekl papež. Poukázal přitom právě na farní Dům radosti. „Mohli bychom ho nazývat také „domem lásky“, protože vaše farnost na sebe vzala konkrétní odpovědnost za trpící,“ zdůraznil.

Během liturgie udělil Svatý otec svátost biřmování jedenáctileté Maye a její matce Paole.  Byl to mimořádně silný okamžik papežské návštěvy. Děvče trpí mitochondriálním onemocněním podobném tomu, jakým trpěl Alfie Evans. Svátost přijala na elektrickém invalidním vozíku, který je jejím nerozlučným průvodcem. „Chtěli jsme tímto způsobem ukázat, že nemocným je třeba pomáhat a nikoli jim brát život. Maya je těžce postižená, ale žije zahrnuta péčí a láskou svých nejbližších,“ zdůraznil P. Mirilli, farář od kostela Nejsvětější svátosti v římské čtvrti Tor de´Schiavi, kam se papež František včera vypravil na návštěvu.