Beta verze

Cerca

VaticanNews
Papež František před polední mariánskou modlitbou Papež František před polední mariánskou modlitbou  (Vatican Media)

Zrát do silnějšího vztahu s Ježíšem

Papež před polední modlitbou Regina caeli, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Liturgie této čtvrté neděle velikonoční je pokračováním záměru pomoci nám znovu objevit naši identitu učedníků Zmrtvýchvstalého Pána. Ve Skutcích apoštolů Petr otevřeně prohlašuje, že uzdravení chromého, ke kterému došlo jeho přičiněním a o kterém mluví celý Jeruzalém, bylo uskutečněno v Ježíšově jménu, protože „v nikom jiném není spásy“ (Sk 4,12). Tento uzdravený muž je obrazem každého z nás a všech, jak tady stojíme, i našich společenství. Kdokoli může být uzdraven z různých forem své duchovní choroby – ambicí, lenosti a pýchy – pokud svůj život s důvěrou svěří do rukou Zmrtvýchvstalého Pána. „Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského – prohlašuje Petr – stojí tento člověk před vámi zdravý“ (v.10). Kdo je však Kristus, který uzdravuje? V čem spočívá uzdravení, které poskytuje? Z čeho nás uzdravuje? A čím?

Odpověď na všechny tyto otázky najdeme v dnešním evangeliu, kde Ježíš říká: „Já jsem pastýř dobrý! Dobrý pastýř dává za ovce svůj život“ (Jan 10,11). Tato Ježíšova sebeprezentace nesmí být redukována na emotivní sugesci bez konkrétního účinku! Ježíš uzdravuje svou existencí pastýře, který dává život. Položením svého života za nás říká Ježíš každému: „tvůj život je pro mne natolik cenný, že vydávám ten svůj za záchranu tvého“. Právě toto odevzdání vlastního života z něj povýtce činí Dobrého pastýře, Toho, který uzdravuje, Toho, který nám umožňuje žít krásný a plodný život.

Druhá část téhož evangelia nám říká, za jakých podmínek nás Ježíš může uzdravit a učinit náš život radostným a plodným: „Já jsem dobrý pastýř – říká Ježíš – znám svoje ovce a moje ovce znají mne, jako mne zná Otec a já znám Otce“ (Jan 10,14-15). Ježíš nemluví o intelektuálním poznání, nikoli, nýbrž o osobním vztahu, náklonnosti, vzájemné laskavosti a odlesku niterného vztahu lásky mezi Ním a Otcem. Prostřednictvím tohoto postoje se uskutečňuje živý vztah s Ježíšem, když se Mu dáváme poznat. Neuzavírat se do sebe, otevřít se Pánu, protože On mne zná. On je pozorný ke každému z nás, do hloubi zná naše srdce. Zná naše přednosti i nedostatky, naše projekty, které se uskutečnily, i naděje, které byly zklamány. Avšak přijímá nás takové, jakými jsme, včetně našich hříchů, aby nás uzdravil, odpustil nám a s láskou nás vedl i neschůdnými stezkami, abychom nesešli z cesty. Doprovází nás.

Jsme povoláni poznat Ježíše. Zahrnuje to setkání s Ním, setkání, které vzbudí touhu následovat Jej, opustit sebevztažné postoje a vydat se na nové cesty, indikované Kristem a otevřené rozlehlým horizontům. Když v našich komunitách ochladne touha žít ve vztahu k Ježíši, naslouchat Jeho hlasu a věrně Jej následovat, převáží nevyhnutelně jiné způsoby myšlení a života neslučitelné s evangeliem.

Maria naše Matka ať nám pomáhá zrát do stále silnějšího vztahu s Ježíšem, otevřít se Tomu, který vstal z mrtvých, aby do nás vstoupil. Tak budeme moci následovat Ježíše po celý život. Maria ať se v tento Světový den modliteb za povolání přimlouvá, aby mnozí velkodušně a vytrvale odpovídali Pánu, který je povolává zanechat všeho pro Jeho království.

Přeložil Milan Glaser

22. dubna 2018, 16:58