Sdružení  "Vzácný život" na papežské audienci Sdružení "Vzácný život" na papežské audienci 

Papež: Vzácnější než vzácné onemocnění je sám život

Spíše než vzácná či dokonce velmi vzácná onemocnění existuje ještě něco vzácnějšího, totiž sám život, řekl dnes papež František při audienci pro italskou neziskovou organizaci, která podporuje nositele syndromu Allan-Herndon-Dudley a financuje vědecký výzkum této genetické vady.

Jana Gruberová - Vatikán

U pacientů se syndromem Allan-Herndon-Dudley dochází k výraznému mentálnímu opoždění a poruše hormonů štítné žlázy. Syndrom postihuje méně než jednoho člověka z milionu, a ve světě se tudíž odhadem týká zhruba 120 osob. Italské sdružení “Vzácný život” založili rodiče dnes patnáctiletého Davida, u něhož čekali plných dvanáct let na stanovení diagnózy.

Vždy mne těší, když se mohu setkat s asociacemi, které podporují výzkum a mezilidskou solidaritu v případě vzácných onemocnění. Samozřejmě je zde stále bolest, kterou přináší utrpení a námaha, ale pokaždé mne osloví  vůle postižených rodin ke vzájemnému propojení, společnému zvládání dané reality a snaze nějak ji zlepšit. Velmi je obdivuji…”

Běžný život s sebou nese mnoho negativního, pokračoval Svatý otec, avšak zásadní je soustředit se na jeho kladné aspekty. Každý lidský život je jedinečný a jestliže mluvíme o vzácném či velmi vzácném onemocnění, nanejvýš vzácný je sám život, podotkl dále.

Tento kladný pohled je typickým “zázrakem” lásky. Láska totiž dokáže zahlédnout dobro také v negativní situaci, udržuje malý plamének vprostřed temné noci. Láska navíc činí další zázrak – napomáhá tomu, abychom se neuzavírali vůči druhým lidem, nýbrž byli schopni sdílení a solidarity, i když člověk trpí nějakou nemocí anebo se ocitl v obtížné, vyčerpávající každodennosti.”

Oba tyto zázraky lásky vedly k tomu, že jste letos zorganizovali sedmisetkilometrový maratón z místa vašeho bydliště až do Říma, ocenil papež v závěru audience iniciativu severoitalského sdružení. Jak řekl, maratonec Luca Sala a další rodinní přátelé “běželi pro naději a život”. Dodejme, že sdružení na podporu pacientů s diagnózou těžko vyslovitelného názvu přitom vzniklo v rodině, která se rozhodla pro adopci. Když se soud adoptivních rodičů zeptal, zda chtějí vrátit dítě, v jehož doprovodné lékařské zprávě se o genetické vadě původně nemluvilo, nezaváhali ani na okamžik. “Navzdory mnoha obtížím je David náš syn a mluví s námi očima. Ovládá zdroje neverbální komunikace”, říká adoptivní matka Rosita a jedna ze zakladatelek sdružení “Vzácný život”.

 

30. dubna 2018, 13:51