Vatican News
bb bb 

Víra se buď předává anebo neexistuje

„Víra se nepředává náborovým aktivismem, nýbrž svědectvím, které vzbudí zdravou zvědavost a pomáhá tak přijmout poselství, které zachraňuje“ kázal dnes papež František.

Liturgii sloužil ze svátku sv. Marka, evangelisty, a na začátku přímého přenosu této bohoslužby podal její dnešní úmysl:

Modleme se dnes společně za pracovníky pohřební služby. Jejich práce je bolestná a smutná, pociťují trápení této pandemie zblízka. Modleme se za ně.

V homilii papež komentoval dnešní evangelium (Mk 16,15-20), ve kterém Vzkříšený Kristus posílá učedníky šířit víru: »Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen, kdo však neuvěří, bude zavržen«.

Církev dnes slaví svatého Marka, jednoho ze čtyř evangelistů, velice blízkého apoštolu Petrovi. Markovo evangelium bylo napsáno jako první. Je jednoduché, snadného stylu a velice přístupné. Budete-li mít dnes trochu času, vezměte si jej a přečtěte. Není dlouhé a jednoduchost, s níž líčí Marek Pánův život, je útěšná.

V evangeliu, které jsme dnes slyšeli, Marek na závěr podává, jak Pán svěřuje učedníkům poslání. Pán se zjevil jako Spasitel, jako jednorozený Syn Boží. Zjevil se celému Izraeli a lidu, blížeji zvláště apoštolům, učedníkům. Dnes se Pán loučí, odchází, »byl vzat do nebe a zasedl po Boží pravici«. Před svým odchodem se však zjevil jedenácti učedníkům a řekl: »Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu!«. Toto je misionářský rozměr víry! Víra se buď předává anebo neexistuje. Víra není něčím, co je určeno pouze mně, abych vírou rostl. To je gnostická hereze. Víra tě vždycky vede, abys vycházel ze sebe a předával víru. Víru je třeba předávat a nabízet především svědectvím: „Jděte, ať lidé vidí, jak žijete.“

Jistý evropský kněz z jednoho evropského města mi řekl: „V našich městech je tolik nevěry a agnosticismu, protože křesťané nemají víru. Kdyby ji měli, určitě by ji lidem předali.“ Chybí misionářské rozměr. U kořene je totiž nedostatek přesvědčení: „Ano, já jsem křesťan, jsem katolík, ale...“ Jako by to byl sociální status. V průkazu totožnosti máš svoje jméno a křesťanství jako uvedenou položku, ale to není víra! Je to kulturní záležitost. Víra nezbytně vede ven, vede tě, abys ji předával, protože víra se sdílí bytostně. Není apatická. „Chcete říci, otče, že máme všichni být misionáři a jít do dalekých zemí?“ – Nikoli. To je pouze jedna část misionářského rozměru. Avšak znamená to, že máš-li víru, musíš nezbytně vyjít ze sebe. Musíš vyjít ze sebe a vyjevovat víru sociálně. Víra je sociální, pro všechny: »Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu!«. To není žádné přetahování, proselytismu, jako bych byl z nějakého fotbalového týmu nebo dobročinného spolku. Nikoli, věřit znamená nedělat nábor. Znamená ukazovat zjevení, aby Duch svatý mohl působit v lidech svědectvím, službou svědka. Služebnost je způsob života. Říkám-li, že jsem křesťan a žiji jako křesťan, má to přitažlivost. To je svědectví.

Jednou v Polsku se mne jeden univerzitní student zeptal: „Mám na škole mnoho nevěřích kolegů. Jak s nimi mluvit, aby se přesvědčili? – Nijak, drahý! Poslední, co je třeba dělat, je něco říkat. Začni s nimi žít, a až spatří tvoje svědectví, zeptají se tě: „Proč tak žiješ?“ Víru je třeba předávat, ale nikoli přesvědčováním, nýbrž nabízením pokladu. „Vidíte? Tam!“. A to je pokora, o níž mluvil svatý Petr v prvním listu: »Opásejte se všichni ve vzájemném styku pokorou, neboť „Bůh se staví proti pyšným, ale dává milost pokorným“« (1 Petr 5,5b). Kolikrát jen v církvi během dějin vznikla hnutí a sdružení mužů či žen ve snaze přesvědčovat o víře, obracet... to byli náboráři. A jak skončili? Ve zkaženosti.

Tato pasáž evangelia je velice delikátní. Kde je jistota? Jak si mohu být jistý, že vyjdu-li ze sebe, přinesu užitek předáváním víry? »Hlásejte evangelium všemu tvorstvu« a budete konat zázraky. A Pán bude s námi až do konce světa. Provází nás. Při předávání víry je Pán neustále s námi. Ideologii předávají učitelé, ale mám-li víru, která je k předávání, Pán mne provází. Přislíbil: »Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa« (Mt 28,20).

Prosme Pána, aby nám pomohl žít svoji víru takto: víru s otevřenými dveřmi, transparentní víru, nikoli náborový aktivismus. Zkrátka ukázat, jaký jsem. A vzbuzením zdravé zvědavosti pomáhat lidem přijmout poselství, které je zachrání.

Končil papež dnešní kázání v kapli Domu sv. Marty. Bohoslužbu uzavírala jako obvykle adorace svátosti oltářní, vystavená k duchovnímu svatému přijímání věřících, kteří sledují její přímý přenos.

 

(mig)

25. dubna 2020, 12:32
Čtěte více >