Cerca

Vatican News
2019.01.07 Messa Santa Marta Mše svatá v kapli Domu sv. Marty 7. ledna 2019  (Vatican Media)

Konkrétnost je kritériem křesťanství

V kapli Domu sv. Marty začal dnes papež František znovu kázat při ranních bohoslužbách po přerušení v důsledku vánočních svátků.

Ve své homilii komentoval liturgické čtení z prvního listu sv. Jana (1 Jan 3,22 - 4,6), který v samotném úvodu říká: »Od Boha dostaneme všechno, zač prosíme, protože zachováváme jeho přikázání a konáme, co je mu milé. A to je jeho přikázání: abychom věřili ve jméno jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovali, jak nám nařídil«.
„Jedině tak můžeme prosit o to, co chceme, odvážně a bez ostychu“ – dodal Svatý otec.

Věřit, že Bůh, Syn Boží přišel v těle, stal se jedním z nás. To je víra v Ježíše Krista, jednoho Ježíše Krista, jednoho konkrétního Boha, který byl počat v Mariině lůně, narodil se v Betlémě, vyrůstal jako dítě, utekl do Egypta, vrátil se do Nazareta, naučil se s tatínkem číst, pracovat, dělat pokroky a potom kázal... tedy konkrétní člověk, kterým je Bůh. Nikoli Bůh převlečený za člověka. Bůh, který se stal člověkem, Tělem Krista. Toto je konkrétnost prvního přikázání. To druhé je také konkrétní: Milovat, mít se vzájemně rádi konkrétní láskou, nikoli fantazií. Nikoli říci: »Mám tě rád, tolik tě mám rád« a potom jít a svým jazykem, pomluvami tě zničit... Nikoli. Boží přikázání jsou konkrétní a kritériem křesťanství je konkrétnost, nikoli ideje a hezká slova. Konkrétnost je výzva.“

„Apoštol Jan – pokračoval papež – byl nadšencem Božího Vtělení, jež je mu kritériem pro rozlišování duchů, ke kterému vybízí: »každému duchu hned nevěřte, ale zkoumejte duchy, zda-li jsou z Boha«.

Životem křesťana je konkrétnost ve víře v Ježíše Krista i v lásce, ale také zápas, protože stále přicházejí ideje nebo lžiproroci, kteří nabízejí Krista, který je soft - není tolik tělesný, a blíženskou lásku, která je trochu relativní.... Jako když si řeknu »Ano, tihleti jsou moji, ale tamti nikoli...«“

„Věřit v Krista, který »přišel v těle«, a věřit v konkrétní lásku je nutné k rozpoznání toho, zda »duchové« čili určité inspirace, pojmy, úmysly či nápady jsou opravdu z Boha. »Vždyť ve světě je mnoho lžiproroků«, jak říká svatý Jan, a proto je nezbytná duchovní bdělost. Každý křesťan – dodal František – by měl denně tři až pět minut zkoumat, co se v jeho srdci přes den dělo. Nejde přitom ani tak o hříchy, ale právě o ona vnuknutí.“

Kdo mi může pomoci rozlišovat? Lid Boží, církev, jednomyslnost církve, bratr, sestra, kteří mají charisma pomáhat vidět jasně. Proto je pro křesťana důležitý duchovní rozhovor s lidmi, majícími duchovní autoritu. Není nezbytné chodit za papežem nebo za biskupem, abych viděl, zda to, co cítím, je dobré. Je přece tolik lidí – kněží, řeholnic, laiků – kteří mají schopnost pomáhat vidět, co se děje v mém duchu, abych nepochybil. Na začátku svého [veřejného] života, si Ježíš musel počínat podobně, když Jej na poušti navštívil ďábel a nabídl tři věci, které nebyly podle Božího Ducha. Ježíš odmítl ďábla Božím Slovem. Pokud se to dělo Ježíšovi, pak jistě také nám. Nemějme tedy strach.“

„Boží lid – řekl dále papež – postupuje vpřed vždycky v konkrétnosti: v konkrétní víře a v konkrétní lásce. V této konkrétnosti spočívá také smysl církevní disciplíny, která pomáhá konkrétnímu růstu a vyhýbá se filosofiím farizejů nebo saducejů. Bůh se stal konkrétním, když se narodil z konkrétní ženy, žil konkrétní život, zemřel konkrétní smrtí a žádá nás, abychom měli rádi bratry a sestry konkrétně, i když některé není snadné mít rád,“ končil papež František dnešní homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

 

(mig)

7. ledna 2019, 15:34
Čtěte více >