Jaký má být biskup?
Horlivost a nepořádek jsou vlastnosti rodící se církve, jak se lze domyslet ze slov, která apoštol Pavel adresoval Titovi. „Úžasné věci vznikají působením Ducha vždycky ve zmatku – poznamenal papež. Netřeba tedy mít strach z nepořádku, který je příznačný.“
„Církev nikdy nevznikala spořádaně, bez problémů a bez zmatků. Nikdy. Vždycky se rodí takto. A tento zmatek a neuspořádanost je třeba urovnat. Je pravda, že věcem je třeba dát pořádek. Pomysleme například na první Jeruzalémský koncil, kde zápolili judaizující křesťané a pohanokřesťané. Udělali tedy koncil a věci uspořádali.“
Proto také Pavel nechal Tita na Krétě, aby tam věci uspořádal, a připomíná mu, že prvořadá je víra. Zároveň vypočítává kritéria a dává ponaučení ohledně výběru církevních představených.
„Definuje biskupa jako Božího správce. Nikoli majetkového, mocenského, nýbrž Božího správce. Vždycky se má sám opravovat a ptát se: Jsem Božím správcem nebo podnikatelem? Biskup je Boží správce, musí být bezúhonný. Je to stejné slovo, které požaduje Bůh po Abrahamovi: »Choď v mé přítomnosti a buď dokonalý« (Gen 17,1). Je to zásadní vlastnost představeného.
Papež citoval slova apoštola Pavla, který vypočítává, že biskup nesmí být domýšlivý, prchlivý, oddaný pití - což byla jedna z tehdy rozšířených nectností - a nemá lačnit po špinavém zisku. „Takový biskup – dodal František – působí v církvi kalamitu. Biskup má být pohostinný, milovat dobro, být spravedlivý, zbožný, umět se ovládat a pevně se držet spolehlivé nauky – takové jsou vlastnosti Božího správce.“
„Takový je biskup. Takový je profil biskupa. A hledá-li se nový biskup, měly by tyto otázky být kladeny hned na začátku, aby se vědělo, zda má vůbec smysl zkoumat dál. Biskup má být především pokorný a umírněný, počínat si jako služebník a nikoli jako knížepán. Tak praví Boží slovo. Někoho může napadnout, že něco takového platí až po Druhém vatikánském koncilu. Nikoli! Po Pavlovi! Není to pokoncilní novota. Platí to od začátku, kdy si církev všimla, že musí mít pořádek mezi biskupy.“
V církvi nelze věci uspořádat bez pořádných biskupů. Před Bohem neplatí, zda jsou sympatičtí a dobře káží, nýbrž zda jsou pokorní a slouží. „Modleme se, aby biskupové byli takovými, jaké od nás požaduje Pavel“ – končil papež František svoje kázání při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.
(mig)
