Papež: Pozor na dokonalé křesťany!
Petrův nástupce komentoval dnešní evangelium (Lk 11,37-41), podle něhož Ježíš, pozvaný k jídlu jedním z farizeů, ihned zasedl ke stolu, aniž by vykonal Zákonem předepsaný očistný rituál. Evangelista Lukáš popisuje farizeův údiv a podává Ježíšovu tvrdou odpověď. Papež František v homilii upozornil na rozdíl mezi láskou, vycházející ze srdce a možná také trochu z vlastního zájmu, kterou Ježíšovi prokazoval lid, a nenávistí učitelů Zákona, farizeů a saduceů, kteří za ním chodili, aby jej přistihli při činu. Oni totiž byli „čistí“.
„Byli skutečně vzorem formality, ovšem scházel jim život. Byli takříkajíc škrobení, ztuhlí. Ježíš znal jejich duši. Jeho hostitel se pohoršil, protože farizeje pobuřovalo to, co Ježíš dělal, že odpouštěl hříchy a uzdravoval v sobotu. Roztrhli si šat a volali: Jaký skandál! To nemůže být Bůh, protože něco takového se nesmí dělat! Nezáleželo jim na lidech, nýbrž na Zákonech, předpisech a rubrikách.“
Ježíš, který je svobodný, přijal farizeovo pozvání a přišel k němu na oběd. Hostiteli, který se pohoršil nad jeho chováním, vymykajícím se pravidlům, Ježíš říká: „Vy farizeové vnějšek číše a talíře očišťujete, ale vaše nitro je plné loupeže a špatnosti“.
„Nejsou to krásná slova? Ježíš mluvil jasně, nebyl pokrytec. A tímto jasným jazykem se farizeje zeptal: Proč se díváte na zevnějšek? Raději pohlédněte dovnitř! Jindy zase farizeům řekl, že se podobají obíleným hrobům, což zrovna nezní lichotivě. Zevně krásní, naprosto dokonalí...avšak uvnitř zahnívající, plní loupeže a špatnosti. Ježíš rozlišoval vnější zdání od vnitřní reality. Tito pánové jsou mistry převleků, stále bezvadní, ale co je uvnitř?
František připomenul jiné pasáže evangelia, ve kterých Ježíš odsuzuje farizeje, například podobenství o milosrdném Samaritánovi, anebo řeč o okázalých postech a almužnách. „Ježíš tyto lidi hodnotí jediným slovem: pokrytci. Jsou to lidé s lačnou duší, schopnou zabíjet“, vysvětloval papež. „Dokáží zaplatit za vraždu nebo očernění tak, jak se to dělá také dnes. Totéž se děje v současnosti – platí se za špatné zprávy, které by někoho pošpinily.“ Jedním slovem, pokračoval římský biskup, byli farizeové a učitelé Zákona rigidní lidé, odmítající změnu. „Za rigiditou se ovšem pokaždé skrývají problémy, vážné problémy“, zdůvodňoval dále František. „Za zdáním dobrého křesťana, který se neustále snaží vyvolat dobrý dojem a maskuje si duši, vždy vězí problémy. Není tam Ježíš, nýbrž duch světa.“
Ježíš farizeje označuje za pošetilce a radí jim, aby otevřeli duši lásce, a dali tak vejít milosti. Spása je totiž bezplatný Boží dar. Nikdo nespasí sám sebe, opravdu nikdo. Nikdo nespasí sám sebe ani pomocí úkonů, které zachovávali tito lidé. V závěru ranního kázání papež varoval:
„Dávejte si pozor na rigidní lidi. Chraňte se křesťanů – ať již laiků, kněží či biskupů – kteří vystupují natolik „dokonale“, strnule. Střezte se jich. Není tam Boží duch. Schází tam duch svobody. A zkoumejme sami sebe, protože by nás to mělo přivést k zamyšlení nad vlastním životem. Řídím se pouze vnějším dojmem? Neměním své srdce? Neotevírám srdce modlitbě, svobodě modlitby, almužny a skutků milosrdenství?“
Tázal se Svatý otec při ranní liturgii v Domě sv. Marty.
(jag)
