Kvas Ducha svatého naplňuje radostí
Petrův nástupce uvažoval nad dnešním evangeliem (Lk 12,1-7), aby rozlišil dva typy lidí, se kterými se zde setkáváme a kteří rostou rozdílným, protikladným způsobem. Ježíš se zmiňuje o kvasu, který podporuje růst, ovšem existuje také špatný kvas, který ničí a kvasí směrem dovnitř, řekl František. Jde o kvas farizejů, učitelů Zákona a saduceů, tedy o pokrytectví. Tito lidé, vysvětloval papež, se uzavírají sami do sebe, záleží jim na vnějším dojmu a předstírání. Udělí almužnu a ihned to vytrubují, aby se to každý dozvěděl. Starají se o uchování toho, co nosí v nitru, tedy egoismu a vlastního bezpečí, a pokud je snad něco vyvede z míry – jako třeba napadený polomrtvý člověk, pohozený u cesty, anebo malomocný – stočí zrak na druhou stranu, podle svých vnitřních zákonů.
„Tento kvas, říká Ježíš, je nebezpečný. Varujte se ho. Je to pokrytectví a Ježíš pokrytectví nesnáší – ono možná navenek uhlazené a vychované vystupování, ovšem v nitru špatné návyky. Ježíš sám neváhá říci: Zvenku jste pěkní, jako obílené hroby,ale uvnitř je hniloba, zkáza, trosky. Tento kvas, který kvasí směrem dovnitř, působí růst bez budoucnosti, protože v sobectví a sebestřednosti není budoucnost. Jiný typ člověka ovšem prokvasí jiný typ kvasu, který umožňuje růst směrem navenek, či dokonce růst jako dědici, kterým připadne dědictví.“
Papež připomenul slova svatého Pavla z listu Efesanům (Ef 1,11-14), jimiž vysvětluje, že „v Kristu jsme se stali Božím majetkem, jak jsme k tomu byli předem určeni“. Popsal pak lidi, kteří svou existenci projektují směrem navenek.
„Občas se zmýlí, ale napraví se; jindy upadnou, ale pak povstanou. Také někdy hřeší, ale kají se za to. Směřují však stále navenek, k onomu dědictví, které jim bylo potvrzeno. Tito lidé jsou radostní, protože mají příslib velikého štěstí – budou Boží chválou a slávou. Svatý Pavel říká, že kvasem těchto lidí je Duch svatý, který je povzbuzuje k tomu, aby šířili chválu jeho božské velebnosti.“
„Duch je zárukou, že nám jednou připadne dědictví“, citoval papež. Proto si Ježíš přeje, abychom se dali prokvasit Duchem svatým, nikoli farizejským, pokryteckým kvasem. Duch svatý nás podněcuje navenek, k obzorům. Ježíš touží po křesťanech, kteří navzdory obtížím, utrpení, problémům a pádům jdou dál v naději, že naleznou dědictví, jehož zárukou je Duch svatý. V závěru papež znovu uceleně popsal účinky dvojího, rozdílného kvasu, ve dvou kategoriích osob.
„Jedna se dává vést svým egoismem, roste směrem dovnitř. Jejím kvasem je sobectví, které roste směrem dovnitř, a zabývá se pouze dokonalým a vyváženým zevnějškem, aby nevyšly najevo vnitřní špatné návyky. Tito lidé jsou pokrytci a Ježíš před nimi varuje. Druhou kategorií jsou křesťané, ke kterým bychom měli patřit. Existují ovšem také pokrytečtí křesťané, kteří nepřijali kvas Ducha svatého a na které Ježíš upozorňuje: Varujte se farizejského kvasu! Kvasem křesťanů je Duch svatý, který nás podněcuje k vycházení a růstu navenek, se všemi obtížemi a hříchy na této cestě, avšak stále s nadějí. Duch svatý je zárukou oné naděje, chvály a radosti. Srdce lidí, které prokvasil Duch svatý, naplňuje radost, a to navzdory nesnázím a těžkostem. Pokrytci zapomněli na to, co znamená radost.“
(jag)
