Beta verze

Cerca

Vatican News
Mše v Domě svaté Marty Mše v Domě svaté Marty  (Vatican Media)

Biskupem pro stádce, nikoli kvůli kariéře

„Je to silná pasáž, která se dotýká srdce a ukazuje, čím si musí projít odcházející biskup“. Těmito slovy papež František v dnešním ranním kázání komentoval první liturgické čtení ze Skutků apoštolů (20,17-27) a částečně i jeho pokračování, které se čte zítra (18-28).

Vypráví se v něm o shromáždění v Milétu, kam apoštol Pavel povolává efeské starší, aby se s nimi rozloučil. Před církevní obcí Pavel nejprve činí jakési zpytování svědomí, vyjmenovává, co pro společenství vykonal a předkládá to představeným k posouzení. Možná působí poněkud domýšlivě, podotkl papež, ale ve skutečnosti je plně objektivní. Chlubí se pouze dvojím – vlastními hříchy a křížem Ježíše Krista, ve kterém nalezl spásu. Apoštol dále vysvětluje, že jej Duch svatý nutí k cestě do Jeruzaléma. „Právě to prožívá biskup, který dokáže rozlišovat duchy a umí určit, kdy promlouvá Duch Boží a kdy se má bránit před duchem světa“, poznamenal František.

Pavel ví, že „na něj čekají pouta a soužení“, což nám připomíná Ježíšův vjezd do Jeruzaléma, řekl dále Svatý otec. Ježíš vstupuje do města, aby podstoupil utrpení, a také Pavel se ubírá na své pašije. Apoštol se poslušně nabízí Pánu, protože jej to „vnitřně žene a nutí“. Biskup stále kráčí kupředu, avšak v souladu s Duchem svatým, a Pavel byl takovým biskupem. V závěru se apoštol za všeobecného smutku shromážděných loučí a předává jim svá doporučení. Jeho odkaz není světský, nejde o hmotnou pozůstalost:

„Neradí jim, aby se jeho majetek rozdal mezi lidi. Nezanechává světskou závěť. Jeho velikou láskou je Ježíš Kristus. Druhou láskou pak stádce. «Dbejte na sebe i na celé stádce», vybízí. Bděte nad stádcem, buďte biskupy, abyste oddaně pečovali o stádce, nikoli o církevní kariéru.“

Pavel svěřuje efeské starší Bohu v jistotě, že se o ně postará a pomůže jim. Poté se vrací k vlastnímu dílu a říká, že „od nikoho nežádal stříbro, zlato ani šaty“.

„Pavlovou zavětí je svědectví, ale také hlásání a výzva: «Šel jsem touto cestou. Nyní pokračujte vy.» Jak dalece se tato závěť vzdaluje světské pozůstalosti: «Toto zanechávám tomu, to zase jinému». Pavel neměl nic, pouze Boží milost, apoštolskou odhodlanost, zjevení Ježíše Krista a spásu, kterou mu Pán daroval.“

Když čtu Pavlovu výpověď, myslím sám na sebe, svěřil se papež František, protože jsem biskup a musím se jednou rozloučit.

„Prosím Pána o milost, abych se mohl rozloučit právě takto. Ze zpytování svědomí nevyjdu tak vítězně jako Pavel, ale...ale Pán je dobrý a milosrdný... Myslím na biskupy, všechny biskupy. Kéž nám Pán udělí milost, abychom se uměli rozloučit v tomto duchu, v téže síle, lásce k Ježíši Kristu a důvěře v Ducha svatého.“

zakončil Petrův nástupce dnešní ranní kázání v Domě svaté Marty.

 

(jag)

15. května 2018, 13:37
Čtěte více >