Vánoce chudých v Kimbau
Vatican News
"Včera byly Vánoce tady v Kimbau, kde máme diecézní nemocnici plnou nemocných lidí, kteří potřebují modlitbu, a přesně před rokem jsme vyslovili přání, aby déšť už nikdy nezkazil mši svatou na Štědrý den a následující ranní mši svatou. Vánoce totiž připadají právě doprostřed období dešťů. Ale modlitby chudých se dostávají přímo k uším Otce".
Tak začíná vánoční vyprávění Chiary Castellaniové, 67leté lékařky, italské laické misionářky, působící přes 30 let v katolické nemocnici v Kimbau v diecézi Kenge v Demokratické republice Kongo. Díky pomoci kardinála Konrada Krajewského, prefekta Dikasteria pro službu charity, s podporou tehdejšího apoštolského nuncia v Kinshase, Mons. Ettore Balestrera, a se souhlasem biskupa z Kenge, Mons. Jean-Pierra Kwambamby Masiho, mohla Chiara nechat pro své nemocné a křesťany v této odlehlé oblasti Afriky postavit včas na Vánoce kapli svatého Judy apoštola.
"V neděli odpoledne byla konečně dokončena střecha našeho kostelíka svatého Judy. Chybělo nám světlo, které by osvětlovalo vánoční noc, ale Bůh nám dal téměř úplněk a slunečnou neděli. Sestra Luna vedla věřící a také nemocné do kostelíka a bratr Slunce nabil dvě baterie díky solárním panelům, které jsme instalovali pro nemocnici. Dvěma 12V lampami jsme osvětlili vnitřek kostelíka. Samozřejmě ještě mnoho věcí chybí. Baterie nám nepatří, ani solární panely k osvětlení kostelíka, nechali jsme tedy nemocnici ve tmě. Podlaha stále není, klečíme v písku. Nejsou lavice, používáme kmeny stromů nebo si lidé přinášejí židle z domova. Ale nemocných tam bylo hodně, protože v období dešťů je hodně malárie a chřipky a letos máme také epidemii spalniček. Vzali jsme všechny židle z nemocnice a stoly z ošetřovatelské školy, ale nestačilo to! Tolik lidí stálo. Pro mladé lidi to nebyl žádný problém, tančili celou noc. Ale pro starší a nemocné lidi potřebujeme lavice. Chybí také strop, protože když pálí slunce, kostelík se promění v pec, ale to je méně naléhavé".
Na začátku, vysvětluje Chiara, byly potíže se sháněním finančních prostředků na stavbu kostela. Jednodušší by bylo sehnat peníze na sociální práci. Já sama, dodává, bych byla stejného názoru, kdybych neznala Kimbau:
"Pro konžského pacienta je modlitba součástí léčebného programu. Jako lékař a věřící zjišťuji, že modlitba posiluje imunitní systém!".
Chiara je původem z veronské diecéze. Při nehodě na afrických cestách přišla o pravou ruku, ale neztratila vášeň pro chudé:
"Když jsem před téměř 33 lety přišla do Kimbau, byli jsme zaplaveni sektami. Katolíků bylo velmi málo. Když jsem nyní viděla, jak je malý kostelík svatého Judy dva dny tak plný, že se lidé nemohou dostat dovnitř, dalo nám to naději, že budeme jako místní církev dál růst a nadále reagovat na tuto potřebu modlit se. A modlit se zpěvem a tancem, jak si to Bůh zaslouží. Předseda farního výboru včera řekl, že pokud bude počet věřících stále narůstat, hrozí, že kostelík bude příliš malý. Ale zatím se do něj vtěsnáme. Kostelík se plní i ve všední dny: zdá se, že snaha o poskytnutí odpovědi na potřebu nemocných modlit se je úspěšná. A pokud je věřících hodně, můžeme počítat s tím, že s prostředky z darů budeme pokračovat v práci, kterou potřebujeme dokončit".
Chiara připomíná dobrovolné přispění mnoha místních lidí, kteří umožnili stavbu kaple. Letošní Vánoce byly pro nemocné v Kimbau radostné, a to i přes mnohé přetrvávající problémy. Nyní však mají ještě jednu naději, že se na ně nezapomene, protože žijí v chudobě na odlehlém místě afrického kontinentu.
