Říjnová synoda: "Zakořeněni v naší tradici kráčíme společně"

Joseph Tulloch - Vatican News 

P. Jan Nowotnik byl minulý týden jmenován jedním z hlasujících členů nadcházejícího generálního shromáždění synody, které se bude konat v říjnu.

Vatican News hovořily s o. Nowotnikem - který je ředitelem mise Biskupské konference Anglie a Walesu - o jeho reakci na to, že byl vybrán, a o významu říjnového shromáždění.

"Když jsem viděl své jméno na seznamu," říká otec Nowotnik, "cítil jsem se docela poctěn a privilegován."

Zároveň však zdůrazňuje, že "jde o důležitý okamžik pro církev z ekleziologického hlediska" a že to bral "velmi vážně".

Uvědomuje si vážnost okamžiku, říká, a uvědomuje si, že "nejen já se musím v tuto chvíli dost intenzivně modlit, ale také prosit o modlitby ty, které znám a kteří budou tento proces podporovat".

Význam události

Jaký je smysl nadcházejícího shromáždění? Pro otce Nowotnika souvisí s touhou papeže Františka po církvi, která je "konstitutivně synodální". Synoda by tedy neměla být chápána jako jednorázová událost, ale spíše jako trvalý způsob stmelování církve.

"Když si navzájem nasloucháme," říká kněz, "a zejména když nasloucháme hlasu Ducha svatého, který k církvi promlouvá skrze naši modlitbu, Písmo, liturgii a vzájemné rozhovory, můžeme nově slyšet, co je pro dnešní církev důležité."

Jak dodává otec Nowotnik, dosavadní proces vynesl na světlo mnoho takových současných témat v církvi.  Některá z nich jsou pozitivní - "věci, které máme společné, naše láska ke Kristu, naše láska k církvi, naše touha sloužit církvi a sobě navzájem" - zatímco jiná jsou méně inspirativní: "v církvi není tolik mladých lidí, role žen, určitě důsledky sexuálního zneužívání v církvi".

Neochota k synodalitě

Otec Nowotnik uznává, že "někteří lidé mají ze synodality strach a pro některé je těžší se do procesu zapojit než pro jiné", a vyjadřuje naději, že "říjnová synoda bude okamžikem, kdy lidé uvidí vylití Ducha svatého a skutečnou touhu těch, kteří jsou na synodě ... skutečně se modlit, prosit Ducha svatého, aby nás v tomto důležitém okamžiku vedl".

V konečném důsledku jde podle něj o to, aby nám synodalita "pomohla pochopit, co od nás Pán nyní žádá, zakořeněno v naší tradici, zakořeněno v našem učení a v této touze kráčet jeden s druhým a doprovázet se na cestě, kterou sdílíme jako naše společné křestní dědictví".