Budoucí jihoafrický kardinál: Potřebujeme Boží uzdravení

Linda Bordoni – Vatican News

Od minulé neděle, 9. července, kdy papež František při modlitbě Anděl Páně vyhlásil konzistoř spojenou se jmenováním nových kardinálů, dostává arcibiskup Kapského Města (Jihoafrická republika) Stephen Brislin blahopřejné zprávy z různých zemí a různých oblastí společnosti. Patří mezi ně i gratulace od jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy, který v oficiálním prohlášení označil purpur pro preláta za výjimečnou osobní poctu a uznání jeho duchovního vedení a správy katolické církve v Jihoafrické republice. Jeho jmenování je zdrojem hrdosti Jihoafričanů všech vrstev a mělo by nás všechny inspirovat k tomu, abychom v naší rozmanitosti uplatňovali své přesvědčení s hlubokou oddaností“, uvedl Ramaphosa.

Blahopřání z celého světa

Předseda Jihoafrické katolické biskupské konference (SACBC) zase uvedl: „Jsme rádi, že papež rozpoznal nadání zvoleného kardinála Brislina a využil je pro širší církev tím, že ho jmenoval kardinálem“. Ale tou první zprávou, ze které se Brislin dozvěděl informaci o papežském jmenování, byla blahopřejná textová zpráva z Thajska. Pro Vatican News říká: „Nebyl jsem si jistý, kdo ji poslal, a byla také trochu nejednoznačná. Stálo v ní: 'Gratuluji, jsem tak šťastný, že v Jižní Africe je nový červený biret! Nebyl jsem si tím úplně jistý. Poté se začaly šířit zvěsti a nakonec přišlo potvrzení: Byl jsem úplně zaskočen a - musím být upřímný - v tu chvíli jsem byl dost zmatený a překvapený, že se věci staly tak rychle“.

Poslední setkání s papežem

Arcibiskup Brislin je nesmírně skromný a nenápadný člověk. V rozhovoru s vatikánskými médii chce připomenout především nedávnou návštěvu biskupů Jihoafrické biskupské konference ad limina, kteří přijeli do Říma během papežova pobytu v nemocnici Gemelli, kde podstoupil břišní operaci. Nemohli tedy absolvovat formální papežskou audienci, ale papež se s nimi přesto setkal v Domě sv. Marty ráno v den svého propuštění z nemocnice. „Prostě s námi mluvil jako starší bratr“, říká Brislin, „velmi hluboce a moudře a také s velkým humorem. Biskupové ocenili tento papežův přístup a vřelost a bratrství, které vyjádřil, kolegialitu“.

Tři noví kardinálové z Afriky

Na konzistoři 30. září bude Brislin jedním ze tří afrických biskupů, kteří obdrží purpur (Jihoafrická republika, Tanzanie a Jižní Súdán). Je to znamení toho, jak se kardinálské kolegium v posledních desetiletích od II. vatikánského koncilu stává stále rozmanitějším. Je zde nyní více zástupců z afrických zemí: „Znamená to velký rozdíl v povaze rad, které papež dostává, protože má k dispozici lidi ze všech koutů světa, a to mu dává mnohem ucelenější obraz o všeobecné církvi“, říká designovaný kardinál. „To jednoduše obohacuje církev jako celek, protože se v ní odráží rozmanitost této církve všech národů, kultur a zemí“.

Synoda o synodalitě

Arcibiskup Brislin také vyzdvihuje skutečnost, že se konzistoř koná těsně před zahájením synody o synodalitě: „Je to pro církev úžasná příležitost, protože projednáváme řadu nových otázek, kterými jsme se jako církev dosud nezabývali. Potřebujeme kolektivní moudrost celé církve, protože Duch svatý Boží působí v celé církvi, nejen s biskupy, kněžími a tak dále, ale s celou církví a každou její složkou“, dodává pastýř Kapského Města. A zdůrazňuje, že synodální cesta byla dobře přijata Jihoafričany, kteří na ni „skutečně zareagovali“ s vědomím, že jde o něco, co se děje univerzálně, „ale také o něco, co můžeme více rozvíjet na místní úrovni, abychom se stali církví, která naslouchá, která rozlišuje, která se skutečně otevírá Duchu svatému“.

Obrovské výzvy v Jihoafrické republice

Pohled monsignora Brislina se pak obrací k jeho zemi, která podle jeho slov v současnosti čelí obrovským výzvám. „Myslím, že jednou z největších výzev pro nás jako církev je skutečně přinést uzdravení, zejména vztahů, protože jsme roztříštěná společnost. Je to dědictví apartheidu a kolonialismu“. Podle budoucího kardinála by však lidé nyní měli být schopni hledět do budoucnosti a odklonit se od rasových klasifikací. „Jsme společně Jihoafričané a musíme spolupracovat pro dobro země. Věřím, že jde o uzdravení, které nelze dosáhnout pouze lidským úsilím. Je to uzdravení, které může přinést pouze Bůh“.

Ekonomická transformace

V tomto smyslu je nezbytná také ekonomická transformace. Církev, jak budoucí kardinál poznamenává, jistě nemůže formulovat hospodářskou politiku, ale prostřednictvím katolického sociálního učení existují některé velmi důležité základní hodnoty pro hospodářský systém. Zásadní je podle něj hledání způsobů, jak vytvořit větší rovnost mezi lidmi v Jihoafrické republice, „protože propast mezi bohatými a chudými je tak obrovská a mnoha mladým lidem je odepřena možnost pokračovat ve vzdělávání, najít si práci a mít možnost žít relativně prosperující život“. Brislin je proto přesvědčen, že církev musí hrát důležitou roli při „motivaci a podpoře spravedlivějšího ekonomického systému“.

Naděje pro církev v Africe i mimo ni

Na závěr na otázku, s jakým pocitem čelí této nové odpovědnosti, kterou mu papež svěřil, designovaný kardinál odpovídá: „Mou nadějí je určitě zůstat věrný tomu, co se ode mne žádá: věrný církvi, věrný apoštolské tradici, věrný Ježíši Kristu, abych evangelizoval a šířil evangelium mezi národy. Doufám také, že církev bude mít vliv zde v Jihoafrické republice i v jiných částech světa, protože naším úkolem je přinášet krásu a pravdu“.

Arcibiskupovým přáním je, „abychom se o to všichni dokázali skutečně zasadit, a to navzdory obtížným výzvám, kterým čelíme v různých částech světa: musíme být schopni přivést lidi k naději a k tomu, aby viděli dál než do zjevné skutečnosti, až do reality, kterou slíbil Ježíš Kristus“.