Rada latinskoamerických biskupů informovala papeže o situaci v Nikaragui
Salvatore Cernuzio a Stefanie Stahlhofen – Vatican News
Vážná společensko-politická krize v Nikaragui, která trvá již od roku 2018, se stupňuje a vláda pod vedením prezidenta Daniela Ortegy vyvíjí stále větší tlak i na katolickou církev. V pondělí o tom s papežem Františkem ve Vatikánu hovořil kardinál Leopoldo Brenes, arcibiskup Managuy. „Budeme lidi doprovázet v duchu naděje“, prohlásil.
Zatýkání, násilí, veřejné ponižování biskupů a kněží, vyhošťování ze země, rušení katolických rozhlasových stanic: to vše je smutnou každodenností katolické církve v této zemi. V rozhovoru pro Vatikánský rozhlas popsal managujský arcibiskup současnou situaci:
„Katolická církev nepatří k žádné straně ani ideologii. Budeme pokračovat v pastorační práci. Budeme lidi doprovázet v duchu naděje. V tomto duchu musíme jít stále dál. V kříži se setkáváme s důvěrou, nadějí a pokojem“.
Papež je dobře informován
Papež František, který například v srpnu při modlitbě Anděl Páně vyjádřil své „znepokojení a smutek“ nad situací v této středoamerické zemi, je dobře informován, uvedl kardinál Brenes po papežské audienci:
„Papež naši situaci dobře zná, je průběžně informován, řekl mi, abych pokračoval v homiliích a v doprovázení našeho lidu, a především abych lidem pokorně a citlivě svědčil o blízkosti církve“.
Letos na jaře nikaragujská vláda vyhostila vatikánského velvyslance, arcibiskupa Waldemara Stanislawa Sommertaga. Kardinál Brenes a papež František se kromě zármutku nad pokračujícím násilím proti katolické církvi v Nikaragui obávají také problému emigrace. Mnoho lidí opouští zemi z ekonomických důvodů a kvůli nezaměstnanosti a odchází do jiných zemí, jako je Kostarika, Mexiko nebo Spojené státy, což je někdy velmi riskantní - například snaha dostat se do Spojených států přes Honduras nebo Guatemalu. Papež František však také vyjádřil naději, že „prostřednictvím otevřeného a upřímného dialogu lze položit základy uctivého a mírové soužití“.
„Myslím, že musíme vždy usilovat o dialog. Dialog začíná, ale nevíme, kdy skončí, musíme v něm pokračovat, stále ho podporovat. Papež vždy naléhá, že se dialog nesmí přerušit“.
Závěrečný dokument církevního shromáždění CELAM jako příspěvek k synodě
Arcibiskup z Managuy byl v pondělí ve Vatikánu nejen na audienci u papeže Františka. Spolu s dalšími členy Rady latinskoamerických episkopátů v sídle Vatikánského rozhlasu představil obsáhlý dokument, jehož reformní myšlenky mají být začleněny do celosvětového synodálního procesu katolické církve. Text, který vydala Rada latinskoamerických biskupů, má asi 150 stran a byl přeložen do šesti jazyků. Nese název: „K synodální církvi, která oslovuje periferie“ a shrnuje výsledky prvního celoamerického církevního shromáždění, které se konalo v listopadu 2021 v hlavním městě Mexika a jehož se zúčastnili biskupové, kněží i laici ze všech zemí Latinské Ameriky a Karibiku. Text byl schválen Radou latinskoamerických episkopátů v červenci 2022.
Nejedná se o oficiální synodní dokument. Protože však pochází z místních církví Latinské Ameriky, kde žije přibližně 500 milionů katolíků, má mezi reformními texty, které v současné době kolují v katolické církvi, zvláštní váhu. Z hlediska obsahu tento dokument předkládá nejen obecně sdílené myšlenky, ale i četná latinskoamerická specifika. Patří mezi ně důraz na roli domorodých obyvatel a lidí afrického původu v církvi, další rozvoj tzv. základních komunit a ekologické požadavky. Celkově se pokračuje v linii, která se rozvinula na pěti velkých shromážděních latinskoamerických biskupů v posledních desetiletích; první se konalo v Medellínu v roce 1968, zatím poslední v Aparecidě v roce 2007.
Kromě sociálně-politických a církevně-politických analýz a popisu problémů obsahuje dokument řadu konkrétních návrhů na opatření. Patří mezi ně překonání klerikalismu tím, že se více zodpovědnosti za vedení přenechá laikům a zejména ženám. Text neobsahuje požadavek na svěcení žen. Pokud jde o celibát, navrhuje se, aby mnozí kněží, kteří se mezitím oženili, dostali nové úkoly ve farnostech. Vyzývá také k překonání vyloučení sexuálních menšin a k větší rozmanitosti. Papež doporučil biskupům, aby dokument předali kardinálu Mariovi Grechovi, sekretáři celosvětové synody katolické církve, jež potrvá do roku 2024.
