Obavy a naděje katolických komunit na Baltu

Estonsku a Lotyšsku žijí v diaspoře, zatímco v Lotyšsku žije větší katolická populace. Německá biskupská konference již několik desetiletí podporuje katolickou menšinu v severní Evropě a od pádu Berlínské zdi také v pobaltských státech. Jak vysvětluje Ingo Imenkämper, správce Bonifatiuswerku, pro Vatican News, díky podpoře katolické církve se pobaltské diaspoře daří jít svou cestou do budoucnosti. "Pokud jde o větší projekty," upozorňuje, "ty se uskutečňují společně s německou pomocí pro východní Evropu Renovabis.

Už žádná totalita

V samotném Estonsku žije z celkového počtu 1,3 milionu obyvatel asi 6500 katolíků. Tato malá menšina žije podle Papežské ročenky 2021 v deseti diasporách. "Je to malé stádo, ale postupně se rozrůstá," říká estonský biskup Mons. Philippe Jourdan.

Poprvé po 70 letech má Estonsko od roku 2005 opět svého biskupa. Jeho svěcení bylo – po svěcení Eduarda Profittlicha v roce 1936, který se později stal mučedníkem – druhým biskupským svěcením v zemi po reformaci a prvním po druhé světové válce.

Problémy a obavy katolické menšiny jsou stejné jako problémy a obavy jejich spoluobčanů v zemi. "Represe na Ukrajině jsou přímou hrozbou i pro nás, protože hraničíme s Ruskem," říká arcibiskup Stankevics. Lotyšsko tak chce v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině v roce 2023 znovu zavést povinnou brannou povinnost. Lotyšsko zrušilo povinnou vojenskou službu v roce 2007.

V Lotyšsku musí být navíc na základě rozhodnutí parlamentu do 15. listopadu demontovány všechny objekty oslavující totalitní režimy. Již koncem srpna byl v Rize stržen sovětský Pomník vítězství.

1. října se v Lotyšsku konají další parlamentní volby, kterých se zúčastní 19 stran.