Kardinál Dominik Duka na Mezinárodním eucharistickém kongresu v Budapešti Kardinál Dominik Duka na Mezinárodním eucharistickém kongresu v Budapešti 

Kard. Duka na eucharistickém kongresu

Na eucharistickém kongresu v Budapešti dnes vystoupil se svou přednáškou také pražský arcibiskup, kardinál Dominik Duka. Mnohokrát v jeho slovech zazněl odkaz na vnitřní příbuzenství, založené na svědectví svatých mužů a žen dávných i nedávno minulých dob, které formovalo duchovní tvar visegrádského regionu. Především však rozjímal nad eucharistií, zpřítomňující Slovo věčné Pravdy v současné dějinné chvíli.

Nejprve kardinál Duka načrtl okolnosti vzniku tradice eucharistických kongresů. Předestřel obraz Francie okupované pruskou armádou a zběsilosti komunardů v Paříži, jíž padl za oběť také pařížský arcibiskup Georges Darboy, letos spolu s dalšími oběťmi této revoluce blahořečený papežem Františkem. Když přišla mladá francouzska Marie Marthe Emilia Tamisier s ideou eucharistického kongresu nebyla světová scéna méně pohnutá než dnešní doba poznamenaná koronavirem, dodal kardinál Duka. Nástupce zastřeleného arcibiskupa pokládá základní kámen ke stavbě chrámu Sacré-Cœur na Montmartre v Paříži. Tento karmelitán a pařížský arcibiskup nám svým statečným postojem připomíná nezapomenutelného a statečného primase Maďarska, ostřihomského arcibiskupa, kardinála Józsefa Mindszentyho, kterého beatifikační proces se chýlí ke konci. Ve chvílích, kdy nástupce Petrův bude slavit Eucharistii zde na Náměstí hrdinů. Ve Varšavě bude blahořečen primas tisíciletí, primas Polski, kardinál Stefan Wyszyński. Omlouvám se za svoji nepřítomnost zde v Budapešti ale z povinnosti a vděčnosti za velkou pomoc, kterou kardinál Wyszyński poskytl v čase komunistické diktatury mé zemi a naší církvi musím být ve Varšavě!

Svědci – světci

V kontextu pandemických omezení, která v minulých měsících znemožnila mnoha lidem účast na eucharistii, připomněl, že “eucharistie je pramen, ze kterého tryská evangelizační energie církve” (mezinárodní teologická komise) A ocitoval slova Pavla VI.: “Dnešní člověk raději naslouchá svědkům, kteří něco dokazují činy než učitelům, kteří to vykládají slovy. A učitelům naslouchá jen tehdy, jsou-li zároveň svědky”. Do tohoto zástupu svědků započítal nejen světce počínaje sv. Vojtěchem či Štěpánem, ale také Jana Pavla II. a – jak řekl – naše visegrádské primasy: Mindszentyho Wyszyńského, Stepinace a Berana.

Kristus vítězí nad ideologiemi

V dnešní dějinné chvíli, kdy – jak dále naznačil kardinál Duka - probíhá zápas o naši civilizaci, který si nezřídka slouží “zlovolnou ideologií” prosazovanou silou, ale také demagogií a mediálním lynčováním, nesmíme propadat malomyslnosti, povzbuzoval: Víme však, že Slovo věčné Pravdy je nepřemožitelné! Skutečnost vždy odhalí všechny náhražky a napodobeniny.  (…) Světový eucharistický kongres je díkůvzdáním Kristu, oslavou Toho, který jediný je schopný obětovat život za druhé. A to je Jeho vítězství. Připomenu slova, která nás spojila v našem zápase i vítězství v roce 1989: „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí”.

V eucharistii se stáváme svědky

Další část své katecheze na Mezinárdoním eucharistickým kongresu věnoval kardinál Duka významu kříže a eucharistie, která je příležitostí “stát se svědkem pod Ježíšovým křížem”. Je totiž zpřítomněním toho, který se pro nás stal člověkem, ale také který pro nás rozevřel svoji náruč na kříži. Ano Eucharistická liturgie má svůj rytmus, má svá pravidla tak jako každý lidský čin. Ale Eucharistie není pouhý rituál, to není pouhá památka, je to skutečnost a proto přítomnost. Tak mohli poznat emauzští učedníci Krista, při lámání chleba, což je nejstarší označení Eucharistie.

Eucharistie jako kosmický akt lásky

Papež František v encyklikce Laudato si´ prostými slovy popsal to, co církev po staletí vyznává a co bylo označeno za pomoci filosofické terminologie jako transsubstanciace. Kardinál Duka citoval z papežského dokumentu: Na vrcholu vtělení se chtěl Pán dotýkat našeho nitra skrze úlomek z hmoty. Nikoliv shůry ale zevnitř, abychom se s Ním mohli setkat v našem vlastním světě… V jednotě s vtěleným Synem v Eucharistii celý kosmos vzdává díky Bohu. Vskutku, Eucharistie je vlastně kosmickým aktem lásky… „Eucharistická proměna“ je počátkem konečné přeměny, kam všechno tvorstvo směřuje. Podstatná proměna chleba a vína v jeho Tělo a jeho Krev vnáší do světa počátek radikální proměny jakési jaderné štěpení… V nejintimnějším místě našeho bytí dochází k proměně, která vyvolává přeměnu celého světa a zastaví se až v momentu, kdy Bůh bude všechno ve všech.“

Svědectví života ve svobodě, pravdě a lásce

Kardinál Duka vybídl, abychom měli na paměti, že evropské civilizace se zrodily z tajemství Kristova a k tomuto živému prameni se máme vracet. Naše úvaha o Eucharistii v rámci Mezinárodního eucharistického kongresu je součástí liturgie církve. Církev není pouhou institucí, či jak se někteří domnívají, politickou či ideologickou nebo snad ekonomickou organizací. Eucharistie není myslitelná bez společenství církve, svědků Ježíšových. Eucharistie má univerzální rozměr, její působení přesahuje církev, lidstvo, všechny živé i zemřelé, objímá celé tvorstvo (Kol 1,15-17). (…) Eucharistie činí církev dynamickou událostí. Instituce, struktura, vytváří církev zkamenělin. Církev bez Eucharistie v době covidu ztuhla, a proto potřebuje rozhýbat. Tak Eucharistický kongres zde v Budapešti může svědčit a musí být výzvou k pravé dynamice života ve svobodě, pravdě a lásce.

(job)

10. září 2021, 16:05