První kontemplativní klášter v Tádžikistánu

Rovněž Tádžikistán ovlivňuje dění v sousedním Afghánistánu, kde hnutí Tálibán posiluje své pozice. Zemi zaplavují tisíce afghánských uprchlíků. „Tento klášter je znamením Prozřetelnosti, protože vznikl dříve, než vypukly problémy v Afghánistánu“, uvedl pro agenturu Asia News otec Pedro López, katolický kněz působící v tádžické církvi. “Má pro nás veliký význam, neboť kontemplativní řeholnice se budou modlit za plody apoštolské misie. V těchto konfliktních časech to skutečně považujeme za veliké privilegium“.

Nový klášter v Dušanbe při farnosti sv. Josefa, jednoho ze dvou katolických kostelů na tádžické půdě, osídlily čtyři řeholnice z Uzbekistánu, Paraguaye a Argentiny. Připojily se tak k nepatrnému katolickému společenství, které v devítimilionovém Tádžikistánu čítá zhruba 120 věřících, včetně dvou argentinských kněží a tří řeholnic. První katolíci se v někdejší Tádžické sovětské socialistické republice usadili v sedmdesátých letech minulého století – byli to kněží a laici původně deportovaní Stalinovým režimem. V devadesátých letech se mnozí z nich vrátili do výchozích zemí, avšak zanechali po sobě dva zmíněné kostely a malou komunitu sester Matky Terezy, jediné katolické společenství v této zemi až do příchodu jednoho z kněží z Institutu vtěleného Slova v roce 1997.

Inaugurace nového kláštera se konala o Dni národní jednoty, který se v Republice Tádžikistán slaví 27. června. Mši svatou sloužil apoštolský administrátor Uzbekistánu, o. Jerzy Maculewicz, a po ní následovalo veřejné mariánské procesí po zhruba padesátimetrové trase, při kterém věřící přenesli sošku Panny Marie z Luján do prostor nového kláštera. “Zapůsobilo také na city místních lidí, protože veřejné projevy víry – na rozdíl od křesťanských evropských nebo latinskoamerických zemí – v této zemi nejsou běžné“, vysvětlil otec López pro zpravodajskou agenturu Asia News.

(jag)