Arcibiskup Malty: záchrana životů na moři je odpovědností každého z nás.

Důrazné připomenutí "odpovědnosti za záchranu životů na moři podle mezinárodního práva" a jasný apel na Evropu, aby nabídla "konkrétní solidaritu" migrantům: uvedl to arcibiskup Malty, monsignor Charles Scicluna, který 8. července promluvil v kurii ve Florianě při prezentaci knihy "Umírání pro život - Příběhy uprchlíků na cestě ke svobodě". Kniha, kterou napsala Danielle Vella, novinářka a ředitelka Mezinárodního programu smíření Jezuitské služby pro uprchlíky (JRS), popisuje zkušenosti mužů, žen a dětí, kteří neměli jinou možnost než opustit svou zemi, aby přežili. Stránky vyprávějí příběhy o konfliktech, útlaku a mučení na migračních trasách, ale i o zoufalství těch, kteří žijí v nejistotě a nevědí, co je čeká v budoucnu nebo dokonce v příští hodině.

Zacházíme s uprchlíky správně?

Mons. Scicluna popsal knihu jako "velmi dojemnou" a zdůraznil, že je třeba "přivést k životu statistiky" o migrantech a uprchlících, protože "nejsou spícími čísly, ale našimi bratry".  Proto vyzýváme všechny, aby si položili dvě zásadní otázky: "Zacházíme s uprchlíky správně? A máme v tomto ohledu spravedlivou politiku?". V této souvislosti arcibiskup vyzval úřady, aby přehodnotily jak případné dohody s Libyí o migraci, tak způsob přijímání žadatelů o azyl a fungování záchytných středisek pro migranty, kde lidé zůstávají déle než rok, zatímco podle zákona by neměla přesáhnout deset týdnů. Cílem, vysvětlil arcibiskup, musí být vždy "zajištění naděje pro naše bratry a sestry, kteří mají právo žít v lidských podmínkách". Ústřední musí být také práce na "více či méně nenápadné xenofobii, která bují na sociálních sítích," dodal arcibiskup, "To je výzva pro naše kořeny a náš křesťanský život."

Někteří raději vidí Ježíše v soše

Mons. Scicluna pak poukázal na utrpení, kterému jsou vystaveni uprchlíci "kvůli nelidskosti člověka k člověku". V těchto dramatických zážitcích, zopakoval, lze vidět stejné Kristovy rány. "Někteří raději vidí Ježíše v dřevěné, zlaté nebo stříbrné soše," uzavřel arcibiskup, "ale bylo by pošetilé ignorovat ho na lodích ve Středozemním moři nebo v detenčních centrech," protože i migranti a uprchlíci "jsou Ježíš Kristus".

Daniel Darmain, předseda Komise pro spravedlnost a mír, který se akce rovněž zúčastnil, zopakoval, že "tváří v tvář těmto příběhům nemůžeme jen tak přihlížet. Je naší povinností je sdělit, protože jen když se podíváme pravdě do očí, můžeme světu přinést spravedlnost a mír."

"Kulky se staly mými stálými společníky"

Kniha je výsledkem několika rozhovorů, které autokar vedla v řadě zemí východní Afriky, Blízkého východu, Evropy a Spojených států. "Každý příběh uprchlíka je jedinečný: události, které vedly k osudovému rozhodnutí vše opustit, a to, co se stalo poté, nejsou nikdy stejné," vysvětlila Danielle Vella, která poté připomněla, jak je důležité zabránit tomu, aby se migranti a uprchlíci stali "obětí předsudků". Daniel Jude Okoeguale, původem z Nigérie, který na Maltě žádá o azyl, na prezentaci vystoupil se svým svědectvím: podle jeho slov hrůzy násilí, které zažil v Libyi, shrnul do dramatické věty "Kulky se staly mými stálými společníky".

(VNS - vac)