Karel de Foucauld hlásal evangelium svým bytím

Mezi blahoslavenými, jejichž kanonizaci dnes ohlásil papež František, vyniká postava Karla de Foucaulda. Narodil se v roce 1858, v mládí se víře vzdálil a po obrácení dlouho hledal svoji cestu. Po sedm let byl trapistou. Poté požádal o zproštění slibů a vydal se do Nazareta, kde žil v samotě, modlitbě a velké askezi při klášteře klarisek. Tam také nalezl své životní směřování, říká biskup Claude Rault:

„Po svém obrácení hledal přes patnáct let, jakým způsobem následovat Krista. Objevil to teprve v Nazaretě. Pochopil, že je malým, totiž mladším, Ježíšovým bratrem v rodině Marie a Josefa. Byla to pro něho zásadní intuice, kterou rozvinul v následujících letech. Chtěl tento svůj objev přinést všem bratřím na celém světě, všem bratřím v lidství. Objevil v Ježíši všeobecného bratra v lidství a později, když se vydal na Saharu, chtěl vyzařovat toto bratrství tím, že všechny bude považovat za bratry. Dalším klíčovým objevem v Nazaretě byla eucharistie. Dospěl tam k velmi hlubokému vztahu k Ježíšově přítomnosti v Nejsvětější svátosti. Jestliže se ve svých 43 letech stal knězem, bylo to proto, aby mohl nést Ježíše v eucharistii do všech končin světa, k nejvzdálenějším lidem. Jeho cesta do nejodlehlejších končin byla motivovaná právě přáním donést tam Ježíše v eucharistii.“

Karel de Foucauld žil na Sahaře v Alžírsku přes 15 let. Jak zdůrazňuje biskup Claude Rault, dlouholetý misionář a biskup alžírského Laghouat, blahoslavený Karel je mylně vnímán jako průkopník křesťansko-muslimského dialogu. Tento francouzský mystik totiž znal islám jen velmi málo. Když navazoval blízké vztahy s obyvateli Alžírska, nechápal je jako muslimy, nýbrž jako bratry v lidství. Biskup Rault nicméně zdůrazňuje, že Karel de Foucauld se hluboce zapsal do současné církve právě pojetím evangelizace v situacích, kdy není možné hlásat evangelium otevřeně. „Když nemohl evangelizovat slovem, hlásal evangelium celým svým bytím,“ dodává alžírský biskup.

(job)