Hledejte

Vatican News
Damašská nemocnice Damašská nemocnice 

Apoštolský vikář Aleppa: Sankce považujeme za zločin

Pokračuje agonie syrského národa, který poznamenává desetiletá válka a sráží na kolena hospodářská krize, mimo jiné zapříčiněná mezinárodními sankcemi. V Syřanech nevyvolává obavy nynější pandemie, protože jejich prioritou je zápas o přežití.

“Upadli jsme v zapomnění. Žádáme mezinárodní společenství, aby zrušilo sankce, které den za dnem Syřany ještě více ožebračují. Sankce odporují lidským právům a jsou nelidské, protože poškozují obyvatelstvo jako celek. Lidé tu umírají hlady, nemáme léky, není práce,” říká zpravodajské agentuře SIR apoštolský vikář pro katolíky latinského obřadu v Aleppu, mons. George Abou Khazen. Aleppského arcibiskupa neznepokojuje pouze pokračování válečného konfliktu, který vstoupil do desátého roku, ani Covid-19. Syřany totiž postupně rdousí mezinárodní sankce a jejich účinky, zdůrazňuje.

Evropská unie 28. května prodloužila restriktivní opatření vůči syrskému režimu o další rok, až do 1. června 2021, a to “kvůli pokračujícím represím proti civilnímu obyvatelstvu”. Od 17. června by mělo vstoupit v platnost embargo, schválené prezidentem USA, Donaldem Trumpem, a obsažené v

Caesar Syria Civilian Protection Act”. Evropské sankce, zavedené roku 2011, doléhají na firmy a podnikatele, které mají vazby na syrskou vládu a válečnou ekonomiku. Americký “Caesar” uvaluje sankce na syrské politické lídry a společenosti, státy i jednotlivce, které Assadovu vládu vojensky, finančně a technicky podporují, včetně jejích spojenců Ruska a Íránu. Další sankce ze strany Spojených států byly zavedeny ještě před vypuknutím války v roce 2011.

“Mezinárodní společenství by mělo zpytovat svědomí”, vybízí apoštolský vikář Aleppa, “podle našeho názoru jsou sankce zločinem. Evropská unie nás velice zklamala. Kdoví, co stane, až vstoupí v platnost Trumpovo embargo. Potřebujeme mír, ale nyní se zaměřujeme na přežití”. Vážnost situace potvrzují pro agenturu italských biskupů rovněž další místní zdroje, které si přejí uchovat anonymitu: “Strach Syřanů neplyne z pandemie, nýbrž z chudoby, sankcí a hospodářské krize”.

Ukazatelem ekonomického propadu je devalvace lokální měny, která působí prudký nárůst cen a v níž sehrává určující roli nynější libanonská finanční krize. Země cedrů totiž byla pro Sýrii odjakživa mostem k vnějším světu, zejména pak po uvalení západních sankcí. Mnozí Syřané si v sousedním Libanonu uložili své úspory a libanonské banky podporovaly syrské podnikání i obchod, přinejmenším do zablokování tamního bankovního systému před několika měsíci. Pokles hodnoty libanonské libry se podepsal na devalvaci její syrské sousedky: “Naše měna se denně propadá s následným zvyšováním cen”, vysvětluje anonymní zdroj. “V posledních šesti týdnech ztratila syrská libra 65% své kupní síly. Jestliže se předtím dolar měnil za 1000 syrských liber, dnes je zapotřebí více než trojnásobek. Na začátku války (2011) to bylo padesát liber…A spolu se zvyšováním cen roste také zoufalství a hněv lidí”, poukazuje syrský zdroj.

Tento stav závažně ovlivňuje rovněž syrské zdravotnictví, již beztak zničené válkou. “Syrský farmaceutický průmysl přestal vyrábět, protože mu schází suroviny, jejichž ceny se vyšplhaly do závratných výšek. Náklady na výrobu léků jsou tak vyšší než ceny, které stanovila vláda. Mnohé lékárny zavřely kvůli chybějícím dodávkám a obyvatelstvo stěží shání léky zejména na chronické nemoci. V některých nemocnicích chybí i toaletní papír a základní zdravotnický materiál”. V tomto pochmurném rámci zdarma poskytují péči tři katolické nemocnice v Damašku a Aleppu, které apoštolský nuncius v Sýrii, kard. Mario Zenari, svěřil mezinárodní organizaci AVSI. “Nadále pracujeme a snažíme se o přijetí co nejvyššího počtu nemocných, abychom zachránili co možná nejvíc lidských životů. V minulých letech jsme zaznamenali vzestup závažných patologií, jako jsou nádorová onemocnění, a to zvláště u mladých lidí”, sdělila tato neziskovka.

Odvolání protisyrských sankcí, vztahující se alespoň na dodávky zdravotnického materiálu a technologií či finanční podporu zdravotnického systému, požaduje řada evropských institucí, které jsou součástí katolické církve. Vyzvala k němu nezisková organizace Nové lidstvo, která působí v Hnutí fokoláre, sdružení Pro Terra Sancta, které se opírá o františkánskou kustodii Svaté země, či syrské trapistky. V jejich apelech nechybí poukaz na pokrytectví mezinárodního společenství, které uvalilo embargo na nákup železa, protože by mohlo být využito k válečným účelům, a zároveň do Sýrie dováží zbraně ze všech částí světa.

(jag)

12. června 2020, 16:15