Desatero pro život za zavřenými dveřmi

Ponecháme-li stranou ty, kdo byli nuceni zavřít své živnosti a podniky, dotkly se den po dni narůstající restrikce nejvýrazněji dětí. Jejich pohyb ve veřejném prostoru byl postupem času de facto zakázán a pohlíží se na ně jako na národní ohrožení, protože mohou být tzv. bezpříznakovými přenašeči. Jak přežít domácí vězení, když za okny začíná jaro a všechno láká ven? Ředitel školy našich dětí, mladý kněz Kongregace P. Marie Matky milosrdenství Andrea Bonfanti, na četné dotazy o radu oslovil klauzurní řeholnice, které mají s životem za zavřenými dveřmi bohaté zkušenosti, a nabídl jejich rady celé široké rodině katolické školy Pio IX.

Sestra Maria Cristina Daguati z umbrijského kláštera augustiniánských mnišek sv. Kláry z Montefalco sepsala desatero, které vám nyní přinášíme:

1. Vstaň! Nebe na tebe čeká, pohleď k němu a poděkuj za tento nový den života! Děkuj!

2. Udělej něco krásného a usměj se! Úsměv prodlužuje život. Směj se!

3. Věnuj trochu času rozjímání. Rozjímání uzdravuje srdce. Rozjímej!

4. Unikej nudě a všímej si všech malých věcí, které můžeš dělat. A dělej je s láskou. Taková gesta zachraňují svět. Buď činný!

5. Všimni si koho máš vedle sebe a miluj ho dnes více než včera. Miluj!

6. Zkontaktuj způsobem sobě vlastním člověka, který je potřebný. Zatelefonuj mu, buď v kontaktu!

7. Dej se do studia něčeho moudrého. Moudrost občerstvuje ducha. Studuj!

8. Všimni si, že jsi na světě proto, abys žil, nikoli přežíval. Žij!

9. Dej prostor tichu. Dům bez ticha je jako komín s jedovatým dýmem, nedovoluje dýchat. “Dýchej!”

10. Pamatuješ na modlitbu než večer usneš? Zkus to. Modlitba pomáhá myšlenkám setrvat v dobrém. Modli se!

(job)