Vatican News
sv. Karel Boromejský sv. Karel Boromejský 

Proběhlo první celoevropské fórum laických bratrstev

Diecéze Lugano o minulém víkendu hostila panevropské fórum konfraternit, vůbec první svého druhu.

Sjeli se na něm delegáti laických bratrstev z největších katolických států starého kontinentu (Španělska, Portugalska, Francie, Švýcarska, Itálie, Polska, Maďarska a Rakouska) spolu s konfraternitami z menších zemí (Andorry, Monaka, Malty a Lichtenštejnska). Vyslechli si přednášku předsedy Papežské rady pro novou evangelizaci, mons. Rina Fisichelly, na téma „Role konfraternit v nové evangelizaci třetího tisíciletí“, avšak především se zaměřili na vzájemné propojení a redakci programového dokumentu, nazvaného „Charta 2020“. Setkání zorganizovalo Bratrstvo sv. Karla Boromejského z Lugana, které v tomto městě po více než čtyři století (1618) spravuje stejnojmenný kostel a významně se podílí na charitativní, katechetické a kulturní činnosti církve.

Podle Francesca Antonettiho, předsedy Konfederace italských konfraternit, není tato forma sdružování věřících (CIC 298-329) nijak zanedbatelná: „Zahájili jsme sčítání na evropské úrovni a z prvních odhadů vyplývá, že v Evropě existuje dvacet tisíc bratrstev, do kterých se zapojilo šest až sedm milionů věřících. V určitých oblastech Španělska se členství v konfraternitách týká až čtvrtiny dospělé pokřtěné populace. Spolubratři a spolusestry pocházejí ze všech demografických a sociálních vrstev, včetně zástupců v místní politice a na profesionální scéně. Některá bratrstva mohou čítat až patnáct tisíc členů (Macarena v Seville a St. Cristoph v Tyrolsku)“, popisuje pro list italských biskupů (Avvenire, 15.2.2020). Jak ale vzápětí dodává, schází vzájemné propojení a koordinace na národní úrovni. Pouze Itálie a Španělsko, země vykazující největší počet laických bratrstev, si vytvořily zastřešující instituce. Do konečného zmapování těchto zbožných spolků na evropském kontinentu nicméně zbývá ještě mnoho práce, vysvětluje italský laik. „Při sčítání jsme se dočkali mnohých překvapení. Objevili jsme například velikou rakouskou konfraternitu s patnácti tisíci stoupenců. Ve Francii jsme nasčítali zhruba pět set bratrstev, včetně kajícných. Dosud jsme nedostali odpověď z Německa a Belgie, ale domníváme se, že také v těchto zemích něco objevíme“, doufá Antonetti.

Počátky prvních společenstev katolických laiků, která se věnovala charitě, sahají do roku 1000. O dvě století později se tento institut dále upevnil a vyvinul až do dnešního veřejného soukromého sdružení věřících, složeného z laiků a jimi též spravovaného za pomoci církevní duchovní asistence. Většinou se opírá o danou farnost a své poslání směřuje do oblasti bohoslužby, charity, katecheze a kultury. Dnešní konfraternity se bohužel potýkají s řadou problémů – od nedostatečné generační výměny po spory o majetek a způsob formace. Zejména v Itálii se jim rovněž vytýká přílišná propojenost s organizovanou kriminalitou. O tom všem – a o podpoře původního poslání, tedy ryzího křesťanského života a sociální práce – diskutovali zástupci bratrstev v Luganu, pod záštitou Papežské rady pro novou evangelizaci a Rady evropských biskupských konferencí (CCEE), a zároveň si domluvili další schůzku napřesrok ve španělské Malaze.

(jag)

17. února 2020, 14:40