Za Matkou Boží (nejen) do Andorry

Již deset let tato mariánská trasa spojuje několik svatyní zasvěcených Matce Boží – baziliku Pilar v Zaragoze, katalánskou svatyni Torreciudad , rovněž katalánské benediktinské opatství s mariánským chrámem Montserrat a francouzské Lurdy. V roce 2014 se k nim připojila bazilika Panny Marie v Meritxell v Andoře, kompletně obnovená po ničivém požáru v sedmdesátých letech minulého století.

„Pouť po těchto pěti etapách a třech různých zemích ročně přiláká až 12 tisíc návštěvníků“, vysvětluje v italském tisku (Il Giornale, 19.7.2019) Joaquín Bellido Millán z propagačního střediska poutní stezky, kterou spravuje nezisková organizace založená roku 2009. „Na rozdíl od Santiaga ji lze vykonat v libovolném pořadí a jedině autobusem či autem, protože Pyreneje nelze překonat pěšky anebo na kole. Ruta je otevřenou cestou bez přesně stanovené trasy – kdo přijede z Mexika, vydá se na ni z Madridu, italští poutníci zase mohou začít od Lurd či z Barcelony“, dodává.

Ruta Mariana povstala ze starobylé poutní stezky spojující Pilar, Torreciudad a Lurdy, kudy se ubírali středověcí poutníci. Zajímavá je její poslední zastávka – bazilika v Meritxell, kde Andořané, z 99% katolíci, uctívají patronku své země. Místní novodobá bazilika vyrostla na románských základech, o které v nevelkém knížectví není nouze. Andora (468 km čtverečních a 76 tisíc obyvatel) se pyšní 44 dochovanými románskými kostely, skutečnými historickými a uměleckými klenoty. Na své si v Andoře přijdou také milovníci horské turistiky, kteří zde najdou 72 dvoutisícovek, a zimních či letních sportů (303 km sjezdovek). Dodejme, že knížectví nikdy nemělo vlastní vojsko, a jeho trojjazyční obyvatelé mají ryze mírumilovnou povahu, což už samo o sobě stojí za návštěvu.

(jag)