Cerca

Vatican News
Otevření kanonizačního procesu 44  mučedníků Otevření kanonizačního procesu 44 mučedníků 

Bratrství v Kristu je důležitější než etnická příslušnost, dosvědčují burundští mučedníci

„Církev v Burundi si prostřednictvím nás, biskupů, přeje oslavit skupinu lidí, kteří v Ježíšově jménu nabídli život, aby dosvědčili, že naše bratrství v Kristu je důležitější než etnická příslušnost. Je to veliké svědectví, které považujeme za důležité pro každého křesťana. Chceme tedy slavit křesťanské bratrství“.

S tímto úmyslem zahájili burundští biskupové v katedrále v Bururi diecézní fázi kanonizačního procesu, který se týká dvou italských misionářů a laické pastorační pracovnice zavražděných v Buyngero roku 1995,  burundského kněze zabitého ve městě Gitega roku 1972 a čtyřiceti seminaristů z menšího semináře v Buta, zastřelených v roce 1997, protože se odmítli rozdělit na Hutuy a Tutsie. Jedná se o první kanonizační kauzu v burundské církvi, nazvanou „Michel Kayoya a XLIII druhů mučedníků“.

„Tito bratři a sestra v Kristu jsou pro nás, burundské biskupy, hrdinové, které vám předkládáme jako jediný inspirativní vzor bratrské a interetnické lásky. Noste u sebe jejich fotografie, čtěte si o jejich životech, abyste je napodobovali. Je to první skupina pravděpodobných mučedníků, s níž předstupujeme před všeobecnou církev, aby úředně potvrdila jejich mučednictví“, obracejí se biskupové k většinově katolickému obyvatelstvu Burundi v prohlášení, které zveřejnila také vatikánská agentura Fides.

Beatifikační kauzu podpořila kongregace misionářů xaveriánů, řeholního institutu založeného sv. Guidem Confortim, k níž náleželi dva zavraždění misionáři, o. Ottorino Maule a Aldo Marchiol a se kterou úzce spolupracovala italská laička Catina Gubert. Všichni tři byli zastřeleni v misii v Buyengero, přičemž se jednalo o skutečnou mimosoudní popravu, a nikoli násilnou vraždu spojenou s loupeží či vypleněním misie.

Kongregace pro svatořečení doporučila připojit k jejich procesu také kauzu burundského kněze o. Michela Kayoya, pastýře, básníka a filosofa, který ve svých dílech vyzdvihoval etnickou rozrůzněnost jako bohatství a vzájemný dar, nikoli ohrožení. Byla to charismatická postava – miloval pravdu a hlásal lásku, aniž by ji odděloval od spravedlnosti. Spolu s padesáti kněžími a laiky padl do zajetí ozbrojené bandy, která jej popravila 17. května 1972. Ve svých osmatřiceti letech šel na smrt za zpěvu žalmů a Magnificat.

O pětadvacet let později, v časných ranních hodinách 30. dubna 1997, napadla jiná ozbrojená banda seminář v Buta, v burundské diecézi Bururi. Když se seminaristé ze čtyř burundských diecézí odmítli rozdělit podle své etnické příslušnosti, útočníci je všechny postříleli. Nad hrobem těchto mladých mužů ve věku 15 až 20 let byla vystavena Svatyně mučedníků bratrství, známá i na mezinárodní úrovni.

(jag)

 

 

25. července 2019, 14:21