Biskup Paul Hinder Biskup Paul Hinder 

Biskup Hinder: Po papežově návštěvě v Emirátech činíme slibné kroky

„Po návštěvě papeže Františka v Arabských Emirátech se znatelně změnila atmosféra, kvalita vztahů mezi křesťany a muslimy se zlepšila a již jsme učinili několik nových kroků, sice nepatrných, avšak významných a slibných“, říká internetovému portálu Vatican Insider biskup Paul Hinder.

Šestasedmdesátiletý švýcarský kapucín je od roku 2011 apoštolským vikářem Jižní Arábie, která zahrnuje Jemen, Omán a Spojené arabské emiráty. V posledně jmenované federaci sedmi emirátů žije devět a půl milionu lidí, z toho zhruba milion katolíků, vesměs cizinců.

„Naši církev tvoří výlučně migranti pocházející z více než stovky zemí – převážně z Filipín, Indie a dalších asijských zemí“, vysvětluje biskup Hinder. Máme také poměrně velký počet věřících arabského jazyka, kteří většinou přišli z Libanonu, Sýrie a Jordánska. Papežova návštěva (3.-5.2.) pro ně všechny byla požehnáním a podnítila radost, která dosud nevyhasla. Nyní se setkávám s věřícími, kteří z ní načerpali sílu ve svém vyznání Krista, v předsevzetí svědčit odvážně a mírně o víře v nepochybně nelehkém kontextu. Potkávám věřící, kteří září štěstím, protože byla uznána jejich existence. Před návštěvou měli dojem, že svět ani netuší, že by se v Emirátech vyskytovala katolická společenství. Od února do dneška jsem zaznamenal, že někteří lidé, kteří do kostela běžně nechodili, se začínají vracet. Přítomnost a slova papeže Františka rozsvítily ta nejhezčí světla v naší církvi.“

Také většinově muslimské obyvatelstvo nicméně přijalo hlavu katolické církve velmi pozitivně, pokračuje biskup Hinder:

„Muslimy ohromil Františkův styl, jeho jednoduché vystupování a přístup k lidem bez předsudků. Během mezináboženského setkání se Svatý otec zřetelně a rozhodně vyslovil za mír, spravedlnost, občanství a rovnost pro lidi různého vyznání. V kontextu Arabského poloostrova to jsou velice důrazné požadavky. Místní muslimy navíc naplňovalo hrdostí, že se mezináboženské setkání konalo právě v Abú Dhábí. Nynější pokrok ve vzájemných vztazích nelze popřít. Uvedu pouze dva příklady: V rámci probíhajícího Roku tolerance, vyhlášeného v Emirátech, se konalo setkání katolického společenství, ministra vnitra a dalších muslimských představitelů. Novinkou je, že se uskutečnilo ve farním sále našeho kostela sv. Josefa, což by ještě před deseti lety bylo nemyslitelné. Druhý příklad: Muslimové nadšeně přijali nabídku, aby před katolickým kostelem v Abú Dhábí uspořádali svou oslavu na konec ramadánu. Rovněž něco takového by se v minulosti nikdy nestalo. Jsou to malé, avšak pevné kroky, svědčící o tom, že se chceme jeden k druhému přiblížit, a místní tisk na ně nezapomíná upozorňovat. Na druhé straně nesmíme zapomínat, že katolíci jsou migranti, nikoli občané, a tento zásadní, tíživý rozdíl přetrvává. Vůle po společných iniciativách je nicméně povzbudivá a mohu naznačit, že se také uvažuje o spolupráci ve školství, byť tento projekt je zatím v zárodečném stadiu. Prozatím jsme jako církev byli pozváni do jednoho vězení v Abú Dhabí, kde můžeme mluvit s vězni, organizovat setkání a zpovídat. Pracuji na tom, aby nezůstalo u jediné věznice, nýbrž abychom do nich měli přístup v každém ze sedmi emirátů, které – jak je nutné připomenout – se řídí vlastní politikou vůči katolické církvi“.

Rukovětí tohoto nového sbližování by se měl stát Dokument o lidském bratrství, který v Abú Dhábí podepsali papež František a imám Ahmed al Tajíb, zdůrazňuje apoštolský vikář pro Jižní Arábii:

„Během pastorační návštěvy vikariátu, kterou nyní konám, doporučuji ředitelům a zástupcům našich škol, navštěvovaných také muslimskými dětmi, aby se v nich dokument studoval a stala se z něj učební látka. Vyzývám také kněze, aby o něm mluvili v kázáních a při farních schůzích. Prohlášení nebylo sepsáno proto, aby stálo někde v knihovně a pokrýval je prach. Musí vstoupit do reálného života. Při schůzkách s ministry a veřejnými představiteli jsem mohl konstatovat, že tento velice důležitý text byl veskrze pozitivně přijat také v místním muslimském světě“, říká biskup Hinder.

Papež František při návštěvě Abú Dhábí poprvé v historii Emirátů, kde je islám státním náboženstvím, sloužil mši svatou na městském stadionu. Biskup Hinder však zatím považuje za předčasné dožadovat se obdobných privilegií:

Zvážíme, zda v budoucnu o stadion znovu požádáme, například na velikonoční vigilii, kdy přichází velké množství věřících. Je třeba jednat obezřetně, abychom se nedotkli jak muslimů, kteří běžně neslaví bohoslužby pod širým nebem, tak křesťanů jiných vyznání, kterým by mohly vadit případné výsady udílené katolíkům. Jisté je, že máme možnost k širší viditelnosti – byl jsem pozván na různé mezináboženské akce, kde jsem otevřeně promluvil, a myslím, že tento trend bude pokračovat. Potěšilo by mne, svěřuje se biskup Hinder, kdyby se uskutečnil projekt navržený abúdhabským dědičným princem, totiž založení prostoru k otevřenému setkávání muslimů, židů a křesťanů. Zároveň“, uzavírá biskup Hinder, „usiluji o větší počet kostelů pro naše katolické společenství, protože ty stávající nepostačují k přijetí všech věřících“.

Také v tomto ohledu projevily Spojené Emiráty v poslední době nebývalou vstřícnost. Jak na konci června při tiskové konferenci v Abú Dhábí sdělil sultán Alzaheri z odboru pro komunitní rozvoj, v současné době probíhá schvalovací řízení u devatenácti staveb pro náboženské účely. Jak informovala agentura Fides, jedná se o sedmnáct křesťanských kostelů a kaplí a dva chrámy pro hidnuisty a sikhy žijící v Emirátech.

(jag)

11. července 2019, 14:30