Cerca

Vatican News
Otec Symeon Stachera OFM se spolubratry a muslimy Otec Symeon Stachera OFM se spolubratry a muslimy 

“Jsme zkrátka tady” - říká k úloze křesťanské komunity v Maroku

Křesťanství je na území Maroka přítomné dva tisíce let. Nenajdete téměř kout této země, kde by nestál nějaký kostel nebo kaple, říká před papežskou cestou do tohoto islámského státu polský františkán, otec Symeon Stachera OFM, který je generálním vikářem diecéze Tanger. Maroko, jak dodává, že příkladem pokojného soužití muslimů, křesťanů a židů. Představitelé menšin se však těší pouze svobodě kultu, nikoliv svobodě vyznání.

Otec Stachera, působící v Severní Africe téměř dvacet let, vysvětluje, že křesťané jsou tolerovaní, ale nemají plná občanská práva. Katolickou komunitu v Maroku tvoří převážně zahraniční pracovníci, studenti ze subsaharské Afriky a migranti, říká pro Vatikánský rozhlas polský františkán:

„Církev v Maroku tvoří především lidé, kteří sem přijíždějí. Místní obyvatelé nesmějí přestoupit na křesťanství. Proselytismus je zakázán zákonem i ústavou. Za hlásání evangelia hrozí vězení. Apostaze se trestá pokutou nebo vězením. Ale především společnost vůbec nebere v úvahu, že by někdo z místních kruhů mohl opustit muslimskou víru. Proto jsou dnešní křesťané především lidé přijíždějící za prací. Maroko se svižně rozvíjí, je tu mnoho podniků a fabrik. Zajímavé je, že Francouzi a Španělé, kteří tu pracují, se často přibližují církvi. Blízkost islámu jakoby v nich vyvolávala vnitřní volání po Bohu v jejich životě a přicházejí do kostela. Existuje také podzemní marocká církev, tvořená převážně protestanty. Jsou poměrně agresívní ve vyhledávání adeptů. Katolická církev to neakceptuje. My lidi doprovázíme, respektujeme zákony této země a zkrátka tu jsme. Jde o proces bytí s lidmi. Každý má svoji cestu.“

Otec Stachera zdůrazňuje, že posláním církve v Maroku je především dialog života a díla milosrdenství. Téměř při každém kostele v této zemi se organizuje pomoc pro děti ulice, nemocné, chudé a migranty.

„Církev vede školy mimo jiné pro postižené a hluchoněmé děti, ale také psychiatrickou nemocnici. Velmi ceněné je centrum pro dívky ohrožené prostitucí. Policie přiváží děvčata z disfunkčních rodin nebo přímo z ulice a svěřuje nám je. Při nejstarším kostele v Tangeru vedou Misionářky lásky dům pro těhotné ženy a matky v těžké situaci. František navštíví také centrum sester vincentek, kde sestry vedou zemědělskou školu a spravují nemocnici pro ty, kdo utrpěli těžké popáleniny, jedinou toho druhu v celém Maroku. Při každé františkánské misi působí také výchovná centra, všechno ve spolupráci s muslimy. Církev spravuje také 12 učilišť pro muslimy. Ředitelem je biskup, ale veškerý personál a všichni žáci jsou muslimové. Sledujeme oficiální program výuky, ale vdechujeme mu křesťanského ducha. Je to dialog milosrdných skutků a tímto způsobem je evangelium předáváno životem, a nejenom slovem.“

Otec Symeon Stachera zdůrazňuje, že díky pouti papeže Františka začínají muslimové zjišťovat, že křesťanství bylo v této zemí dávno před tím, než vznikl islám. Slouží tomu mimo jiné výstava zorganizovaná ministerstvem kultury na téma přítomnosti křesťanů v Maroku, dodává polský františkán.

(job)

27. března 2019, 15:12