Zpověď ve vězení, Ilustrační snímek Zpověď ve vězení, Ilustrační snímek 

Kněz potrestán za zpovědní tajemství: Jde o profesní tajemství

Profesní tajemství všech kněží a zejména zpovědní tajemství je zárukou důvěrnosti, díky níž se lidé mohou knězi svěřit se všemi životními záležitostmi a problémy. Dnešní člověk tuto službu velice potřebuje, a proto je zachování důvěrnosti je v zájmu všech – napsali belgičtí biskupové v obsáhlém listu na téma zpovědního tajemství, jímž jsou kněží vázáni.

Prohlášení je reakcí na rozhodnutí soudu v Brugách, který odsoudil tamního kněze k symbolickému trestu podmínečnému měsíčnímu odnětí svobody a pokutě ve výši 1 euro za to, že neodradil svého penitenta od spáchání sebevraždy či přesněji, že o jeho úmyslu sáhnout si na život neinformoval nikoho, kdo by člověku trpícímu depresí poskytl profesionální pomoc. Kněz Alexander Stroobandt se zaštiťuje zpovědním tajemstvím. Soud uznal, že zpovědní tajemství je zvláštním druhem profesního tajemství. Nezbavuje však odpovědnosti poskytnout pomoc.

Belgičtí biskupové reagovali na tento případ zvláštním prohlášením, ve kterém vysvětlují význam profesního tajemství všech kněží. Díky němu se jim lidé mohou svěřovat se vším, včetně svých zranění, chyb, bolestí způsobených druhým  a také se svými úmysly. Podobně jako například lékař nebo advokát je kněz vázán  zachováním tajemství. Vyjímkou jsou situace, kde přichází do styku s reálným ohrožením psychické či fyzické nedotknutelnosti nezletilého nebo jinak bezbranného člověka. Belgičtí biskupové připomínají, že v obtížných případech mohou kněží požádat o radu jiné kněze nebo své představené, v rámci tzv. sdíleného profesního tajemství.

Zvláštním případem profesního tajemství je zpovědní tajemství, které nesmí být porušeno v žádném případě. Závazné je dokonce i tehdy, kdy penitent nedostal rozhřešení. Během zpovědi jsou si kněz i penitent vědomi, že hřích se může opakovat. Kněz má užívat veškerou sílu přesvědčivosti, aby člověka přiměl ke změně hříšného jednání a k přijetí odpovědnosti za své činy. V krajních případech sexuálního zneužívání nezletilých může zpovědník přerušit svátostné dění a odložit akt rozhřešení na chvíli, kdy se penitent vydá do rukou spravedlnosti. Nesmí však ani slovem ani jakýmkoli gestem vyjevit, co se ve zpovědi dozvěděl. Kanonické právo nepředvídá pro tyto případy žádné vyjímky, zdůrazňují belgičtí biskupové.

(job)

20. prosince 2018, 16:20