Plenární zasedáni CCEE Plenární zasedáni CCEE 

Evropští biskupové: Křesťanství, solidarita a dobrovolnictví jsou vnitřně spojené

Posílení ducha vzájemného porozumění a spolupráce mezi evropským východem a západem, zdůrazňuje závěrečné prohlášení Rady evropských biskupských konferencí (CCEE).

Johana Bronková - Vatikán

Čtyřdenní plenární zasedání CCEE včera skončilo v polské Poznani. Delegáti evropských episkopátů se zabývali tématem solidarity a volontariátu, jak vysvětluje předseda Rady, kardinál Angelo Bagnasco:

„Zabývali jsme se tímto tématem zejména uvnitř církevní komunity, vzhledem k její funkci učitelky a vychovatelky svědomí a duší. Vyšli jsme z toho, že solidarita je postojem duše a způsobem vnímání světa, věcí a vztahů.“

Pojen solidarita prošel historickým vývojem

Delegáti se tentokrát sjeli do Poznaně (13. – 16. září). Tamní arcibiskup Stanislaw Gądecki, současný místopředseda CCEE, hostil výroční zasedání Rady ve svém sídelním městě u příležitosti 1055 založení biskupství a 100. výročí nezávislosti Polska. Jak upozornil při tiskové konferenci pojem solidarity má za sebou historický vývoj, v němž sehráli Poláci důležitou roli:

Je třeba upozornit na to, že solidarita byla původně proticírkevním konceptem. V 19. století označovala jakousi všeobecně prospěšnou činnost, která měla být protikladem křesťanské lásky k bližnímu. Teprve to, co se událo s hnutím Solidarita v Polsku, změnilo vizi solidarity jako takové. P. Tischner i papež Jan Pavel II. prosadili jiný pohled na solidaritu a jiné motivace solidarity. To, co bylo považováno za protiklad solidarity, tedy lásku k bližnímu, uvedli do samého jádra solidarity. Konstatovali, že solidarita není možná bez lásky k bližnímu a že tedy tyto koncepty nestojí proti sobě navájem, ale jdou ruku v ruce, a že je to jediný způsob, jakým lze solidaritu chápat.

Křesťané se angažují jako dobrovolníci častěji než nevěřící

Praktický úspěch tohoto vnímání solidarity ukazuje průzkum, který mapoval vztah mezi vírou, angažovaností v církvi a účastí na dobrovolnické službě, potvrzuje dále arcibiskup Stanislaw Gądecki:

Zhruba 100 milionů lidí v Evropě pracuje jako dobrovolníci díky své křesťanské inspiraci. 18-20% mladých lidí se angažuje v křesťanském, náboženském volontariátu. Daleko více je dobrovolníků mezi mladými lidmi, kteří chodí do kostela. Volontariát je tedy jistým projevem náboženskosti a víry.

V závěrečném prohlášení Rada evropských biskupských konferencí děkuje autorovi průzkumu, P. Wojciechovi Sadloňovi, a vyjadřuje vděčnost a podporu milionům křesťanů angažovaných ve volontariátu, protože – čteme v prohlášení – jde o fenomén „schopný dosáhnout s mimořádným charitativním dynamismem k mnoha chudým a marginalizovaným, kteří žijí v našich opulentních společnostech“.

Biskupové dále ujišťují, že se chtějí s větší intenzitou věnovat dnes nezbytné a žádané duchovní formaci. „Jsme hluboce přesvědčeni, že zkušenost víry a charitativní služby musejí být úzce spojeny pro dobro všech a pro celé stvoření,“ dodávají. Tímto způsobem lze totiž dosáhnout také do prostředí novodobých projevů nouze, jako je chybějící úcta k životu, tříštění rodiny, vnucování kultury gender, omezování svobod, včetně náboženské, či problematika migrantů a uprchlíků.

Sankce proti Maďarsku

V době zasedání Rady schválil Evropský parlament sankce namířené proti Maďarsku a omezil práva této země v Evropské unii. Reportér Vatikánského rozhlasu při té příležitosti oslovil předsedu maďarského episkopátu, biskupa Andráse Verese, který reagoval s tím, že Maďarsko je trestáno za to, že hájí svoji zemi a Evropu. Zdůraznil zároveň, že jak maďarská vláda tak i církev udělali velmi mnoho, aby projevili solidaritu uprchlíkům, migrantům a obětem válek na Blízkém východě. Jednali však ve shodě s tím, o co mnohokrát prosili tamní patriarchové a biskupové, totiž aby se pomáhalo těm, kteří zůstali na místě, aby nebyli nuceni k opuštění své vlasti. O tom se ale mluví velmi málo – dodal biskup András Veres:

„Musíme říci, že nás rozhodnutí Evroského parlamentu zarmoutilo. Jsme spokojeni s tím, co v poslední dpbě dělala naše vláda, i když ji lze v některých záležitostech kritizovat. Naše vláda chtěla chránit Evropu, svou zemi a zdá se nám, že byla potrestána právě za to. Dějiny se bohužel opakují. Maďarsko velmi mnoho utrpělo ze strany islámu v 17. století. Máme špatné vzpomínky. Církev byla tehdy naprosto zničena. A je třeba říkat, že islamismus opět budí obavy. Vláda vyhrála volby podruhé. Těší se tedy velké podpoře společnosti. Uvidíme, jaké řešení nyní najde,“  řekl předseda Maďarské biskupské konference, biskup András Veres.

17. září 2018, 17:34